https://www.facebook.com/100317304974134/

Metal Atlas Recenze, Vratimov (2026)

03/04/2025

Destruction - Birth of Malice
Žánr - Thrash Metal
Rok - 2025
Typ - Album
Země - Německo
Hodnocení - 8/10

Pozdě ale přece. Destruction rozhodně patří k těm největším legendám Thrash Metalového žánru a ani dlouhá léta na scéně je nedonutily šlápnout na brzdu. Kapela stále vydává alba, díky kterým vás z neustálého třepání řepou bude pěkně bolet krk. Novinka 'Birth of Malice' není žádnou výjimkou. Při poslechu alba mě napadaly dvě věci. První věc byla myšlenka, že se vlastně nejedná o absolutně nic nového a ta druhá bylo uvědomění, že je to vlastně úplně jedno. Destruction je jedna z kapel, která svůj podpis nemusí vůbec nijak měnit, abyste si jejich hudbu užili do poslední noty. Skladby jako eponymní "Destruction", vyřvávačka "Scumbag Human Race", nebo neskutečně rozjetá "No Kings - No Masters" jsou přesně ty věci, kterým budete vděčit za vyřvané hlasivky. Silně zaujmout dokáže i středně tempová "A.N.G.S.T." nebo chytlavá "Evil Never Sleeps". Na druhou stranu, když už si říkáte že žádné překvapení ani nepotřebujete, kapela na vás vybalí cover na "Fast as a Shark" od neméně legendárních Accept, který je taktéž precizně zpracovaný. Na celém albu je slyset, že celá kapela je ve skvělé formě a Schmierovy ječáky jednoduše nikdy nezačnou nudit. 'Birth of Malice' je prostě thrashový nářez, který možná trochu zaostává za předchozím albem 'Diabolical', ale i přesto si jeho poslech nad míru užijete a budete více než spokojeni.

*Vašek*

18/03/2025

Ingrown - Idaho
Žánr: Hardcore
Rok: 2025
Země: USA
Typ: Album
Hodnocení: 8.5/10

Ingrown jsou rozhodně jeden z mých nejoblíbenějších moderních hardcorových aktů od prvního poslechu debutové desky 'Gun'. Nečekejte nic extra novátorského, většina songů se nesnaží překonávat hranici dvou minut. Jde o to mít pořádný grindový nástup, vytřít posluchači zrak čirou rychlostí a energií a pak ho praštit breakdownem a ukončit zvukovou stopu. Nedělejte si ale úplnou iluzi, že by album bylo bez nápadu, vždycky když podlehnete tomuto pocitu, kapela ihned zavalí nějaký dost kreativní přechod nebo drobné sólíčko, aby vám ukázala, že tak trošku vědí co dělají. Agrese na 'Idaho' totiž není slepá a chaotická, ale velmi soustředěná a destilovaná. A kapela skutečně ze své kůlny vytahuje všechny dostupné nástroje, aby vám těch 18 minut skutečně okořenila. Mají dokonce na featu Rosse z Immolation, což přichází v celku od nikud, ale nadšeně to podporuju. Pokud vám přijde, že populární kapely hardcorové scény dnes ztrácí zuby tím, že se snaží experimentovat a být trochu moc inteligentní, Ingrown jsou tady od toho aby přinášeli to čisté násilí.

Nejlepší skladby: Enemy; Cold Steel; Dead; Hellbound; Your Fault

Martin

13/03/2025

Cryptosis - Celestial Death
Žánr: Technical Thrash Metal
Rok: 2025
Země: Nizozemsko
Typ: Album
Hodnocení: 9.5/10

Druhé album Cryptosis zůstalo na sporáku relativně dlouho, není moc zvykem, že by novým kapelám trvalo tak dlouho vypumpovat release, ale to co navařili stojí určitě za čtyřleté čekání. 'Celestial Death' se letos ostatním thrashovým aktům bude hodně těžko překonávat, dobrou chvilku jsem v žánru neslyšel tak zajímavou fošnu. Zvukově bych řekl, že se tohle nejvíce blíží tomu, co by Revocation dělali teď, kdyby se neodklonili víc k death metalovému zvuku. Album je hodně barvité, každý song má vlastní motiv a zvuk a uběhne jak voda. Riffy ukazují obecnou všestranost, basa má v mixu pohodlné místo, bicí jsou precizní, vokály mají krásnou upřímnou špínu a emoce. Hodně mě baví jak si kapela umí vyhrát s klávesami, na desce v tomto podání můžete slyšet jakýsi ten pseudoorchestr, futuristickou atmosféru i něco co by se dalo označit za dungeon synthovou linku. Produkce je obrovská a každému tracku padne jako dobře ušitý kabát. Pokud chcete muzikantsky excelentně provedenou desku, která překračuje hranice thrash metalu a z okolí si bere vše, co se jí líbí, 'Celestial Death' je prvotřídní zážitek.

Nejlepší skladby: Reign of Infinite; Ascending; Absent Presence; Cryptosphere; Faceless Matter

Martin

12/03/2025

Spiritbox - Tsunami Sea
Žánr: Metalcore, Djent
Rok: 2025
Země: Kanada
Typ: Album
Hodnocení: 6/10

Spiritbox jsou momentálně jeden z největších hráčů na metalcorovém trhu a z relativně dobrého důvodu, pár z jejich songů se bezpochyb řadí mezi to nejlepší co žánr nabízí. Problém mám, když přijde na desky. Když vycházelo debutové album 'Eternal Blue', singly byly neskutečně slibné. Zbytek prezentovaného materiálu ale jemně zklamal. Dlouho jsem kapelu nesledoval, protože singly/EPka, které jsem slyšel mezitím, mě nenadchly. Ale do druhého alba jsem šel se střízlivým nadšením. A dopadlo to vesměs stejně. Když tahle kapela má ten správný nápad, tak to jede jak sviňa. Ale on ten správný nápad přijde v procesu psaní asi čtyř songů, na které se nabalí dalších šest méně zajímavých a to je album. Není to špatné, ale řadí se to spíše na stranu toho tuctovějšího na trhu. Na této desce se nám dále rozšiřuje nešvar, který už byl přítomen na debutu, a to je ten příserný robotický vokální efekt. Jestli si pamatuju správně, tak na minulém albu to bylo v mnohem větší míře ale tady je to skoro na polovině sklateb. Není to originální, zní to příšerně a nehodí se to do té muziky okolo. Kdyby tohle bylo 4 songové EPko, byla by to parádní jednohubka. Tohle je sice nadprůměrný release, ze kterého se budu vracet k některým trackům, ale těch je to nižší procento.

Nejlepší skladby: Perfect Soul; Tsunami Sea; Soft Spine

Martin

11/03/2025

Whitechapel - Hymns In Dissonance
Žánr: Deathcore
Rok: 2025
Země: USA
Typ: Album
Hodnocení: 9/10

Mám rád starší vypalovačky Whitechapel stejně jako každej druhej, přesto jsem byl jemně skeptický, když vyšel singl 'A Viceral Retch', který utvrdil spekulace o návratu do brutálnějších vod po experimentech na 'The Valley' a 'Kin'. Jak už jsem řekl, mám ten starší sound hodně rád, ale přišlo mi, že kapela se nevyvýjí špatným směrem a alternativnějším stylům ať už rocku či metalu rozumnějí dobře (i když na 'Kin' se našlo pár tracků, kterým jsem nefandil). Pochyby se začaly rozplývat s druhým singlem a zmizely úplně s celou deskou. Whitechapel se na cestě k tvorbě minulých dvou desek naučili pár dobrých songwritingových a produkčních lekcí, které uplatňují do mixu blast beatů a breakdownů, kterým je 'Hymns In Dissonance' a výsledkem je album, které nakládá neskutečným způsobem, ale má skvělé refrény, dobrý dynamický balanc a prvotřídní atmosféru. Ze songwritingového spektra je to pravděpodobně nejvíce konzistentní a tématicky soudržné album od 'This Is Exile', protože od té doby měla vždycky kapela o jeden nebo dva nápady víc, než bylo třeba aby se skutečně soustředili na pevnou 45ti minutovou albovou jízdu. Z produkčního hlediska je 'Hymns In Dissonance' moderní extrémní metalový masterclass, je to čisté ale ránu do obličeje to dává jako kamion, přitom to neztrácí již trademark kapely, která plně zaměstnává tři kytaristy. Whitechapel s touto novinkou trefili skutečný homerun, který má něco pro fanouška každé éry kapely.

Nejlepší skladby: Mammoth God; Hymns In Dissonance; Bedlam; Hate Cult Ritual; Nothing Is Coming For Any Of Us; The Abysmal Gospel

Martin

05/03/2025

Avantasia - Here Be Dragon
Žánr - Symphonic Power Metal
Rok 2025
Typ - Album
Země - Německo
Hodnocení - 9/10

Není absolutně žádným tajemstvím, že jsem velký fanda tvorby Tobiho Sammeta, ať už jde o Edguy nebo Avantasii. Na nejnovější albu jeho monstrózního projektu 'Here Be Dragons' se ale za mě Tobi dostal na zvláštní cestu. Na začátek je třeba říct, že mě album opravdu baví. Je ale za mě třeba, aby do tohoto alba šel člověk s trochu víc otevřenou hlavou. 'Here Be Dragons' není takové, jako by mnozí mohli čekat. Není na něm tolik epických a monumentálních skladeb a narozdíl od předchozích alb, na každé skladbě je maximálně jeden hostující zpěvák. Tohle album se dost vrací k Tobiho původní tvorbě, ve formě více Power Metalových skladeb, často z prvky Speedu. Samozřejmě i zde se dočkáme nějaké té epickosti, jako například v titulní skladbě, kterou si Tobi střihl s Geoffem Tatem. Za klasické power skladby zde platí rozhodně jeden ze singlů "Againts the Wind" nebo "The Moorlands at Twilight". Skladby jsou svižné, je v nich hromada pozitivní nálady a člověka dokážou solidně nakopnout. Jedním z mých největších favoritů alba je "The Witch". Ve slokách lehce potemnělá skladba, která vybuchne ve výborný a neskutečně chytlavý refrén. Za zmínku rozhodně stojí třeba i Tobiho sólová "Unleash the Kraken", kde je Sammet naprosto utržený že řetězu. Kontroverzní skladbou je určitě otvírák "Creepshow". Dalo se asi očekávat že hromadě lidí nebude vonět disko nádech téhle skladby, ale jak říkám, pokud máte trochu otevřenou mysl, i tuhle chytlavou skladbu si nadmíru užijete. Album je uzavřeno pomalou skladbou "Everybody's Here Until the End". Ve skladbě se po letech opět objevuje vynikající Roy Khan a skladba opravdu dokáže na závěr v člověku vyvolat neskutečné emoce. Bonusová skladba na tomto albu, "Return to the Opera" je Tobiho vtipná, ale rozhodně účinná odpověď pro všechny, co stále volají po návratu stylu z prvních Metal Oper. 'Here Be Dragons' se minimálně pro mě nezapíše mezi nejlepší alba tohoto projektu, ale rozhodně si album zaslouží pozornost a já si každý poslech stále užívám. Doufám, že někteří noví vokalisti, kteří se zde objevili poprvé, jako Kenny Leckremo nebo Tommy Karevik, v Avantasii ještě neřekli poslední slovo.

Nejlepší skladby: The Witch, Unleash the Kraken, Phantasmagoria, Bring on the Night

*Vašek*

03/03/2025

Grima - Nightside
Žánr: Black Metal
Rok: 2025
Země: Rusko
Typ: Album
Hodnocení: 9/10

Grima je jedna z mých oblíbených voleb pro fajnovou lesní atmošku již od vydání 'Rotting Garden' a ve zvuku kapely vidím nekonečný potenciál. Ten jasně vyzařuje i novinka 'Nightside', která je za mě zatím nejlepší deskou projektu. Je to album, které plně rozpíná křídla talentu za kapelou. Máme tu klasické, velkolepé blackové ríffky, naplno je tu ale užita atmosféra, folkové prvky i velká vokální paleta. Možná se to už dá zahrnout do stejné kolonky jako letošní Saor, black metaly, které okatě tlačí na emoce, ale já jsem slabý, a když na posledním tracku začne ta harmonika, hoši, držte mě. Je to prostě fajn, věřte mi.

Nejlepší skladby: The Nightside; Skull Gatherers; Curse of the Void; Flight of the Silver Storm

Martin

01/03/2025

Nuclear Remains - Heinous Acts of Iniquity
Žánr: Brutal Death Metal
Rok: 2025
Země: USA
Typ: EP
Hodnocení: 8/10

Dva roky zpátky jsem objevil Nuclear Remains s jejich debutovou deskou, která nabízela solidní nálož brutal death metalové muziky. Jejich nové EP ale ukazuje velké zlepšení. Hlavní upgrade vidím v produkci, která vůbec neztratila zuby, naopak, pánové tím, že si připlatili za nějaké to zvukové ošetření ještě nabrali na tvrdosti. Kytary mají perfektní zvuk, bicí mají správnou dynamiku a přitom stále zní, jako by bylo EP naboucháno na popelnice a vokály mají velký rozsah. Za 13 a půl minuty tady dostanete plno blast beatů, které jsou vyvážené slamovými groovy a dobře umístěnými blast beaty, v půlce EPka vás dokonce kapela posadí k táboráku a nahodí nějakou tu akustickou kytaru, což se v žánru moc neděje. Jestli po této trajektorii bude kapela pokračovit, jejich příští deska by mohla být moderní undergroundová klasika.

Nejlepší skladba: Festering Disfigured W***e

Martin

23/02/2025

Obscura - A Sonication
Žánr: Technical/Melodic Death Metal
Rok: 2025
Země: Německo
Typ: Album
Hodnocení: 5/10

Obscura se z jednoho předních miláčků techdeathové scény propadla do levelu "lidi to poslouchají protože je to na velkým labelu" docela rychlým a kreativním způsobem. Našlo by se málo lidí, kteří 'A Valediction' označí za nejlepší počin kapely, ale to je v naprostém pořádku, ne vždycky je to úplný homerun a album bylo pořád docela solidní. Od té doby tady krom klasického Steffana máme kompletně nový lineup, jak už se občas stává, a tyto personální změny se neobešly bez jisté kontroverze, kdy si Steffan nechal nějaké ty materiály svých bývalých kolegů, které mu úplně neměly náležet. Rozum zůstává stát nad tím, že se ani nikdo nepokusil o jakoukoliv změnu v nápadech muzikantů, kteří na desce nevystupují. Myslím si, že 'A Sonication' je deska, která měla zůstat v troubě ještě nějakou tu minutku. Občas se vyrojí riff, sólobnebo basový lick, který stojí za ten hřích, album je ovšem proti svým předchůdcům málo inspirované, unavené a produkce postrádá dynamiku. Je to fajn, poslouchatelné album, ale v kontextu diskografie Obscury bych si asi nevybral mnoho tracků, které bych si poslechl radši než cokoliv jiného. Korunku tomu nasazuje i fakt, že nikdo (krom Steffana), kdo na desce hraje není už v této době součástí kapely.

Nejlepší songy: The Prolonging; The Sun Eater

Martin

22/02/2025

Grave Digger - Bone Collector
Žánr - Heavy/Speed Metal
Rok - 2025
Typ - Album
Země - Německo
Hodnocení - 8/10

Některé kapely velice rády dávají najevo, že věk je jen číslo a za posledních pár let to pro matadory Grave Digger platí dvojnásob. Kapela je na scéně už více než čtyřicet let a stále dokáže vydat album, které neskutečně baví. Novinka 'Bone Collector' je možná jako celek o stupínek níž než předešlý 'Symbol of Eternity', pořád se ale jedná o koncentrovaný heavíkový nářez, s prvky speedu a thrashe. Album začíná symbolicky sirénou a poté najíždí nekompromisní kytarový riff, titulní skladby. "Bone Collector" je dravá, zběsilá jízda, která se na start perfektně hodí. V podobném duchu následuje i speedovka "The Rich The Poor The Dying". Pro fandy více zpěvnějších songů zde máme heavíkovku "The Devils Serenade", kterou si s kapelou začnete docela rychle prozpěvovat. "Mirror of Hate" se drží v temnějších vodách, které vede dunivá basa a sílu bicích můžeme silně pocítit na skladbě "Made of Madness". Finální skladba "Whispers of the Damned" je opět temná, středě tempová a velmi dobře gradující skladba, která je se zbytkem více zběsilého alba v dobrém kontrastu. Grave Digger s tímto albem sice nevydali album, které se zařadí do předních příček jejich diskografie, rozhodně ale bude mít své čestné místo.

Nejlepší skladby: Bone Collector, Made of Madness, The Rich The Poor The Doing

*Vašek*

21/02/2025

Saor - Amidst The Ruin
Žánr: Atmospheric/Folk Black Metal
Rok: 2025
Země: Skotsko
Typ: Album
Hodnocení: 8.5/10

Není žádným tajemstvím, že Saor je projekt, který se řadí mezi to nejpěknější co v extrémním metalu dostanete. Občas se vyrojí zlý jazyk, který bude tvrdit, že je to z Andyho strany kalkul, že se jen snaží pěknou melodií zahrát na emoce. A mi je tohle úplně jedno, vím že když si pustím Saor track na pěkném místě, dost možná se mi bude těżko dýchat s knedlíkem v krku. A 'Amidst The Ruin' nabízí přesně zbrusu nových 59 minut při kterých se mi může špatně dýchat s knedlíkem v krku. Je to prostě nádherná deska, a dávám jí 8.5/10. Je to totiž asi nejslabší Saor album od 'Roots'. Ale pravá otázka zní, jestli se dá nějak rozumně hodnotit album od kapely, která za posledních 10+ let nevydala nic než masterpiece za masterpiecem. Všechny elementy jsou správně, jen tohle album má trošku víc hluchých míst zhruba v začátku druhé půlky. Tam se dostává hodně místa pojmům atmospheric a folk, ale black metal se vytrácí téměř úplně. A kombinace těchto tří věcí je pro mě klíč, aby Saor fungoval tak, jako funguje vždycky. A moje osobní žádost je, aby se vrátily mé ztracené growly. Většina této recenze jsou ovšem jen drobnosti jak odůvodnit, že jsem si dovolil jedné ze svých oblíbených kapel srazit bodík a nějaké drobné. Pořád je to deska, kterou si letos poslechnu až nezdravě mockrát, a občas i tu slzičku ukápnu, nechte mě být.

Nejlepší skladby: Rebirth; Amidst The Ruin, Echoes Of The Ancient Land

Martin

18/02/2025

Fleshbore - Painted Paradise
Žánr: Technical Death Metal
Rok: 2025
Země: USA
Typ: Album
Hodnocení: 8/10

Transcending Obscurity se postarali o to, abychom hned z kraje roku dostali naservírovaný nějaký ten poctivý techdeath s příjemnou jarní náladou a ostrými riffy. Druhé Fleshbore album se vesměs nesnaží znovu vynalézt kolo, které se točilo na 'Embers Gatheting', ale rozhodně zlepšili hodně na produkční stránce. Kytary jsou čistější, bicí mají větší ránu, basa vyskakuje z mixu ve správných místech a vokály jsou dynamičtější. Nejedná se o kapelu, která by ve svém pojetí techu házela na posluchače příliš mnoho, naopak je 'Painted Paradise' deska, která se lehce zalíbí i běžnému posluchači deathcoru, nebo modernějšího death metalu. Sweep pickování a sofistikovaná sóla jsou přítomna, ale každý tento moment si kapela zasluhuje dobrým riffem nebo pořádným groovem. Vokály dost evokují Oliho z Archpire s jako patterny ve stylu kulomet, nabízí je větší rozpětí. Rozhodně povedená techařina na úvod roku, který v žánru slibuje velké věci.

Nejlepší skladby: Painted Paradise; Target Fixation; LaPlace's Game

Metal Atlas Recenze

03/04/2025

18/03/2025

13/03/2025

12/03/2025

11/03/2025

05/03/2025

03/03/2025

01/03/2025

23/02/2025

22/02/2025

21/02/2025

18/02/2025

Adresa

Internetová stránka

Upozornění

Kontaktujte Společnost

Odkazy

Sdílet

Kategorie