západním křídle velkobystřického zámku, od něhož pochází také název samotné galerie. západní křídlo velkobystřického zámku je typickým dokladem vývoje a přerodu bývalých šlechtických sídel v budovy hospodářského zaměření. původní zámek měl několik částí, z nichž každá si prošla složitým stavebním vývojem a často měnila svou funkci a využití. let minulého století podstatně větší než je jeho součas
ná část a zasahovalo až do prostoru současné varny postavené v roce 1892. bylo rovněž atypické svými stěnami zalomenými do mírného oblouku. do celého areálu se původně vstupovalo přes starou renesanční bránu, kterou postavili v roce 1579 bruntálští z vrbna a která byla zbourána někdy na počátku 20.století. když v roce 1804 zámek vyhořel, začal sloužit pouze k hospodářským účelům jako pivovar. jeho západní část sloužila jako zázemí pivovaru a rovněž tak jako kanceláře a později i byty. na západní část navazoval domek zahradníka, který se staral o údržbu rozsáhlé zahrady a zahradnictví. v 60. letech byl domek zahradníka přestavěn pro účely lidové školy umění. pivovar sloužil až do roku 1943, kdy jej jeho majitel starobrněnský pivovar zrušil a zařízení bylo demontováno a odvezeno. budovy pak obec, které zámek připadl, využívala k různým účelům. v přední části byly 3 byty a v zadní části ordinace praktického a dětského lékaře. část sloužila jako dílny a skladiště. koncem 60.let došlo ke zbourání větší části tohoto křídla zámku a zůstala jen jeho přední část, pro níž nebylo prozatím využití. počátkem 90. let obec přesunula do těchto prostor úsek technických služeb, pro které zde zřídila kanceláře, dílny a sklady. současná rekonstrukce západního křidla, v němž se nacházejí prostory galeriezet, je dílem architekta michala sborwitze a jeho týmu. ideovou koncepci galerie vytvořil její současný kurátor dr. jaroslaw pastuszak.
