Spolek pro Slovanskou epopej v Praze

08/03/2024

Začínáme seriál, představující historii souboru Alfonse Muchy Slovanská epopej. Historii u uměleckého díla naprosto mimořádnou, do které vstupovaly dějiny velké státní i malé rodinné.

V prvním díle si připomeneme historii tvorby kolekce dvaceti gigantických pláten, které Alfons Mucha věnoval osmnáct let svého života.

Malování Epopeje se začal věnovat v době, kdy byl na vrcholu popularity jako autor plakátů. Že se pustil do takto rozlehlého díla zcela jiného žánru i výtvarného stylu, to mnohé ohromilo.

Tvorbě Epopeje se Alfons Mucha začal věnovat v roce 1910. V dalších letech pak dokončil a představil tyto obrazy cyklu. Mezitím proběhla první světová válka, vznik Československa a další události.

1912:
Slované v pravlasti. Mezi turanskou knutou a gótským mečem
Slavnost Svantovítova na Rujáně. Když bozi válčí – spása v umění
Zavedení Slovanské liturgie na Velké Moravě. Chvalte Boha rodným jazykem

1914:
Bratrská škola v Ivančicích. Plamínek naděje
Hájení Sigetu proti Turkům
Zrušení nevolnictví na Rusi. Svobodná práce – osnova národů

1916:
Jan Milíč z Kroměříže. Klášter z nevěstince
Kázání Mistra Jana Husa v kapli Betlémské. Kouzlo slova – pravda vítězí
Schůzka Na Křížkách. Kouzlo slova. Podobojí

1918:
Petr Chelčický. Neoplácet zlem zlé
Jan Ámos Komenský, učitel národů: Plamínek naděje

1923:
Car Simeon. Jitřenka slovanského písemnictví
Po bitvě na Vítkově. Tě Boha chválíme
Jiří z Poděbrad. Král obojího lidu

1924:
Přemysl Otakar II. Svaz slovanských dynastů
Po bitvě u Grünwaldu. Severoslovanská vzájemnost

1926:
Štěpán Dušan Srbský. Slovanské zákonodárství
Mont Athos. Vatikán pravoslavných

1926- 1928:
Přísaha Omladiny pod slovanskou lípou 1894. Slovanské obrození
Apoteóza z dějin Slovanstva. Čtyři období Slovanstva ve čtyřech barvách

Foto: rodinný archiv

Art

01/03/2024

Branické ledárny

V roce 1911 Alfons Mucha začíná pracovat na Slovanské epopeji a začíná se také řešit její umístění v Praze. V témže roce se pražští restauratéři dohodli na společném podniku výstavby ledáren v Braníku.

S rozvojem chladících technologií ale originální Kovařovičova secesní stavba postupně ztrácela ekonomický smysl.

Po desetiletích chátrání by spojení s uměním mohlo vdechnout nový život nejen ledárnám, ale celé čtvrti. Mezi Muchovým a Kovařovičovým dílem je pouto dobové i stylové, navíc rozsáhlý a variabilní prostor „lednice“ je i podle architektů pro umělecké využití ideální.

Na fotografiích vidíte současný neutěšený stav Kovařovicova mistrovského díla.

Autorka fotografií: Jana Drnková

23/02/2024

Zámek Zbraslav: Předůstojný rámec?

,,Shledávám, že myšlenka umístiti Slovanskou Epopej v historicky slavném a tak blízko srdci národa lpějícím místě je navýsost šťastná,“
Alfons Mucha 1. 4. 1915 v dopise Cyrilu Bartoňovi

Mucha vnímal především symbolickou hodnotu historického místa, které označil jako „předůstojný rámec“. Ve stejném dopise ale také Mucha žádal, aby si mohl prohlédnout výstavní místnosti a porovnat je s rozměry pláten. A právě tyto prostorové limity tvoří pravděpodobně největší slabinu projektu.

Projekt počítá s dočasným umístěním po dobu tří až pěti let, než by se podařilo vybrat a připravit prostory, kde by Slovanská epopej byla umístěna nastálo.

Autor fotografie: Reproject s.r.o.

16/02/2024

Průmyslový palác: Připomínka slavných časů

V roce 1891, kdy Alfons Mucha svými plakáty začal dobývat Paříž, konala se v Praze Jubilejní zemská výstava. Centrem tohoto národního vzepětí byl Průmyslový palác v Holešovicích.

Umístění by propojovalo Epopej s mimořádným obdobím jejího vzniku.

Praha by navíc následovala další světové metropole, které dokázaly atraktivně a s vědomím historických souvislostí spojit umělecká díla s prostory nesoucími mimořádnou atmosféru průmyslové revoluce.

Auto vizualizace: Ing. arch. Tomáš Rain

Art

09/02/2024

Lapidárium: Muchovo centrum v atmosféře Stromovky

Spolek pro Slovanskou epopej v Praze ukazuje, jaké možnosti umístění Slovanské epopeje se v metropoli nabízejí. A začínáme variantou, kde by umístění bylo pravděpodobně administrativně nejsnazší a instalace by mohla být připravena během několika let.

Lapidárium Národního muzea by vytvořilo Slovanské epopeji mimořádně důstojné prostředí, ve kterém se promítá i historie. Stejně jako Muchovo dílo je památníkem optimismu a vlastenectví časů Belle Epoque před první světovou válkou, připomínající nejslavnější pařížské výstavní pavilony.

Neorenesanční palác, původně výstavní pavilon z roku 1891, se nabízí i jako „Muchovo centrum“, kde by našly domov i další sbírky. Prostor by umožnil vystavit i unikáty z pavilonu Bosny a Herzegoviny z pařížské výstavy 1900.

U Stromovky by tak mohla vzniknout světová umělecká instituce a přispět k oživení celé čtvrti.

Jako sídlo Epopeje bylo Lapidárium už v minulosti zvažováno velmi intenzivně, v roce 2018 plán dospěl až do fáze usnesení Rady Hlavního města Prahy. Projekt přístavby Lapidária má územní rozhodnutí i stavební povolení a instalace by v něm mohla by být realizována během tří let.

Autor fotografie: SGL Projekt

Art

02/02/2024

SLOVANSKÁ EPOPEJ 20/20

Apotheosa dějin Slovanstva
1926, rozměr 480 cm X 405 cm

Čtyři doby Slovanstva ve čtyřech barvách:
Modravá - mytický dávnověk
Červená - slavný středověk
Černá - poroba
Žlutá - jásavá svoboda

26/01/2024

SLOVANSKÁ EPOPEJ 19/20

Zrušení nevolnictví na Rusi (1861)
1914, rozměr 610 cm X 810 cm

1. února (3. března) 1861 byl vyhlášen ukaz, jímž nevolnictvo úplně zrušeno, sedlákům pak ponecháno užívání jejich dvora s přiměřeným množstvím půdy, již zakoupiti mohli v trvalý majetek. Obraz znázorňuje prohlášení carského patentu rušícího nevolnictví shromážděnému lidu na Rudém náměstí v Moskvě před chrámem Vasila Blaženého. Dočten byl ukaz – oficielní osobnosti opouštějí tribunu – zůstává lid – novou svobodu každý dle svého chápaje.

19/01/2024

SLOVANSKÁ EPOPEJ 18/20

Přísaha „omladiny“ pod Slovanskou lípou
1926, rozměr 390 cm X 590 cm

Omladina byl tajný srbský spolek politický, sledující cíle spojení a osvobození všech větví srbského národa. Roku 1848 srbští studenti založili literární spolek v Prešpurce a vydávali své prvotiny pod společným názvem Omladina. Spolek záhy se stal přístupným veškeré studující mládeži srbské. Vládnoucí kruhy v Uhrách i v Srbsku se ale k jeho činnosti chovaly s nedůvěrou a všemožně jej pronásledovaly. V horní části obrazu na posvátné lípě trůní matka Slavia. Před ní, okolo oltáře, klečí dorost slibující věrnost národu.

12/01/2024

SLOVANSKÁ EPOPEJ 17/20

Svatá Hora Mont Athosská
1926, rozměr 405 cm X 480 cm

Mont Athos je východním církvím tím, čím je Vatikán církvím západním. Obraz znázorňuje vnitřek chrámu Bohorodice, kde před ikonostasem řada kněží dává k líbání svaté ostatky zbožným poutníkům, přišedším z dalekého Ruska. V apsidě mosaika sv. Bohorodičky a na stěnách obrazy význačných athonských světců. V zářích vznášejí se čtyři dvojice cherubínů, nesoucích čtyři modely monastýrů slovanských: Chilandar, Pantelejmon, Zoograf a Vatoped. Za těmito cherubíny čtyři podoby čtyř igumenů těchto monastyrů.

05/01/2024

SLOVANSKÁ EPOPEJ 16/20

Poslední dni Jana Amose Komenského (1670)
1918, rozměr 405 cm X 610 cm

Po osudné bitvě bělohorské musel jako biskup Jednoty bratrské Komenský odejít do emigrace a skončil až v holandském Naardenu. Tam se v posledních dnech nechával vynášet na mořský břeh – kde jej jednoho večera nalezli v křesle mrtvého. Odešel tváří v tvář nekonečného moře a nekonečné věčnosti. To je také obsah obrazu, který byl prvně reprodukován ve „Zlaté Praze“ pod názvem „Smrt J. A. Komenského“. Když bylo pozdějším bádáním zjištěno, že Komenský nezemřel na mořském břehu v Naardenu, ale že zemřel ve svém bytě v Amsterodamu, na lůžku v přítomnosti svého syna a svého osobního lékaře, Mucha název obrazu změnil.

29/12/2023

SLOVANSKÁ EPOPEJ 15/20

Tisk Kralické bible v Ivančicích (1578)
1914, rozměr 610 cm X 810 cm

V rodišti Muchově, v Ivančicích na Moravě, byla v 16. století Žerotínem založena první škola moravských bratří. Zde byla překládána a z velké části i tištěna bible Kralická, za vedení moudrého a duchaplného Jana Blahoslava. V popředí slepec naslouchá jinochu čtoucímu Bibli.

22/12/2023

SLOVANSKÁ EPOPEJ 14/20

Hájení Sigetu Mikulášem Šubičem-Zrinským (1566)
1914, rozměr 610 cm X 810 cm

Tureckým vojskům Sulejmana Nádherného stojí v cestě do střední Evropy a Vídně jen nevelká pevnost Sziget, hájená chorvatským a uherským bánem Mikulášem Zrinským. Obránci proti ohromné přesile vydrží vzdorovat víc než pět týdnů. Když je vše ztraceno, vyráží Zrinský se zbytkem obránců na sebevražedný útok. Rekovná jeho choť, rozená Češka z Rožmberků čeká s pochodní na lešení u Prašné věže. Když vidí, že Turci zaplavili pevnost, hází hořící pochodeň do věže naplněné prachem. Výbuch a v troskách hynou nejen obránci, ale i spousta útočníků. Tento romantický příběh Mucha na plátně zobrazil. V reálném příběhu ale Mikuláš, který věděl co ho čeká, poslal svou choť se synkem do Vídně ještě před tím, než došlo k obléhání.