Psychohry

10/10/2026

05/10/2026

Mánie není dobrá nálada. Je to stav, ve kterém si připadáte neporazitelně. A proto ji skoro nikdo nezastaví včas.

Zvenku to chvíli vypadá skvěle. Člověk najednou nepotřebuje spát, vstává ve čtyři a je mu fajn. Píše lidem, se kterými se roky neozval. Nabírá si práci, začíná tři věci naráz. Mluví rychle a hodně. Okolí si oddechne, že deprese konečně skončila.

Jenže tohle není konec deprese. Tohle je druhá strana té samé nemoci.

V mánii nefunguje úsudek, ale ten člověk to na sobě nepozná. Nemá pocit, že by přeháněl. Ta energie mu nepřipadá jako příznak, připadá mu jako to, jak by život měl vypadat pořád. Proto se v mánii berou půjčky, mění zaměstnání, ukončují vztahy a slibují věci, které by jindy nikdo neslíbil. Všechno to v tu chvíli dává dokonalý smysl.

Pak to spadne. Většinou během pár dní.

Přijde ráno, kdy se nedá vstát. Nezvednete telefon. Nedojdete do práce. A přidá se stud, který bývá horší než samotná deprese. Za zprávy, které jste rozeslali. Za utracené peníze. Za to, kolik lidí jste přesvědčil, že jste konečně v pohodě.

Bipolární porucha není to, že má někdo náladu jednou nahoře a jednou dole. Nálady kolísají všem. Tohle jsou epizody, které trvají týdny a mění spánek, úsudek i to, kdo si člověk myslí, že je.

Jestli někdo kolem vás najednou skoro nespí a všechno stíhá, nemusí to znamenat vůbec nic. Ale zeptat se stojí za to. Ne jestli je v pořádku, na to řekne, že je. Zeptejte se, kolik hodin spal.

Protože v mánii o pomoc nikdo neřekne. V mánii má člověk pocit, že ji potřebují všichni okolo.

04/10/2026

01/10/2026

😞

LOCIKA se halí do černé.

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že zemřela naše zakladatelka a ředitelka Petra Wünschová.

Petra byla výjimečnou osobností, která zásadně přispěla k tomu, že se o násilí na dětech začalo v Česku otevřeně mluvit – a především k tomu, že děti, které ho zažívají, mohou dostávat včasnou a odbornou pomoc.

Před více než deseti lety založila Centrum LOCIKA s přesvědčením, že každé dítě má právo vyrůstat v bezpečí a bez násilí. S obrovskou vytrvalostí, odvahou a nadějí dokázala měnit nejen životy konkrétních dětí a rodin, ale také způsob, jakým jako společnost přemýšlíme o násilí v rodině, o výchově a o ochraně dětí.

Pomohla dát dětem hlas. Ukazovala jim, že mají právo být viděny, slyšeny a pochopeny. A dospělým připomínala, že změna je možná.

Petřina práce nekončí jejím odchodem. Zůstává v tisících dětských příběhů, kterých se dotkla, v lidech, které inspirovala, i ve změnách, které dokázala prosadit.

A zůstává v LOCICE.

Budeme pokračovat v práci, kterou započala, a v úsilí o to, co pro ni bylo nejdůležitější: aby každé dítě mělo právo na dětství bez násilí.

Myslíme na Petřinu rodinu a její nejbližší.

Petro, děkujeme. 🖤

18/09/2026

21/08/2026

Jeden z nejzajímavějších objevů neurovědy posledních let? Vzpomínky nejsou uložené v mozku jako soubory na disku. Pokaždé, když si je vybavíte, znovu se přepisují.

A teď pozor. Platí to i pro strach.

Když si vybavíte nepříjemnou vzpomínku - autonehodu, konflikt, selhání při důležité prezentaci - mozek ji na chvíli „odemkne“. V tu chvíli je paměť stopa nestabilní a zranitelná. A právě tehdy se může změnit. Zeslabit. Nebo naopak zesílit.

Nová práce ukazuje velmi konkrétní mechanismus, jak se to děje.

Hlavní roli hraje locus coeruleus, malé jádro v mozkovém kmeni, které je hlavním zdrojem noradrenalinu. Když si vybavujeme averzivní vzpomínku, locus coeruleus posílá signál do amygdaly, centra emočního zpracování. Tam se spustí kaskáda, která doslova přepíše molekulární nastavení neuronů.

Jinými slovy: emoce při vybavení vzpomínky určují, v jaké podobě se vzpomínka uloží zpět.

To je fascinující.

Pokud je člověk při vybavení vzpomínky ve stresu, noradrenalinu je víc. A výsledek? Vzpomínka se znovu uloží silnější, ostřejší a emočně nabitější.

Proto trauma často nežije jen v minulosti. Může se při každém připomenutí znovu posilovat.

Vidím v tom i velmi praktický přesah pro každodenní život.

Představte si manažera, který jednou nezvládl důležitou prezentaci. Pokud si tuto zkušenost opakovaně vybavuje ve stresu, s napětím v těle a katastrofickými scénáři v hlavě, mozek neposiluje jen vzpomínku na událost. Posiluje i strach spojený s veřejným vystupováním.

Pak už nejde jen o minulost. Mozek si staví budoucí predikci:
„Toto je nebezpečné. Příště se chraň.“

A přesně proto je tak důležité, v jakém stavu se vracíme k náročným zkušenostem.

Regulace stresu není wellness. Je to práce s neurobiologií paměti.

Když pomáhám lidem v neuromentoringu nebo na workshopech ve firmách, často pracujeme právě s tímto: jak měnit vztah k náročným zkušenostem tak, aby mozek nepřepisoval strach, ale odolnost.

Mozek totiž neukládá jen to, co se stalo.
Ukládá i to, v jakém stavu jste si to připomněli.

A to je silná zpráva.

Minulost možná nezměníte.
Ale můžete změnit, co s ní váš mozek udělá dál.

.

09/03/2026

07/12/2025

Můžete se předávkovat houbami?

Studie Johns Hopkins, která analyzovala 110 sezení s vysokými dávkami psilocybinu, nezjistila žádné medicínsky významné nežádoucí fyzické účinky.
Data z pohotovostních oddělení z roku 2024 navíc ukazují, že zatímco alkohol a opioidy tvoří podstatnou část hospitalizací souvisejících s návykovými látkami, psilocybin se mezi těmito případy prakticky nevyskytuje. Psilocybin nezpůsobuje respirační depresi ani poškození orgánů, tedy jevů, které činí jiné látky fyziologicky nebezpečnými.
To ovšem neznamená, že je zcela bez rizik.
Beckley Retreats zveřejnili podrobnou analýzu bezpečnosti psilocybinu, která popisuje existující rizika — ta se týkají především psychického přetížení, nikoli fyzického poškození. Studie také vysvětluje, proč je lékařské vyšetření před užitím stále důležité a jaká opatření mohou pomoci snížit psychická rizika.

Číst: https://www.beckleyretreats.com/can-you-overdose-on-magic-mushrooms/

07/12/2025

Nejvyšší správní soud řekl jasné NE tělesným trestům ❌

Soud rozhodl, že všechny formy tělesných trestů zasahují do lidské důstojnosti dítěte. Jde o zásadní potvrzení toho, co odborníci dlouhodobě říkají: žádné dítě by nemělo být vychovávané bolestí ani strachem. 🙌

Co to znamená v praxi?👀
Orgány sociálně-právní ochrany dětí už nemusí zkoumat, jak silná rána byla nebo čím byl trest proveden. Posuzovat „přiměřenost“ síly, intenzity či četnosti by totiž znamenalo připustit, že někdy mohou být tělesné tresty v pořádku.

Tělesný trest je svou podstatou vždy nepřiměřený a jeho používáním se mohou naplnit znaky přestupku podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Ačkoliv novela občanského zákoníku, která výslovně zakazuje tělesné trestání, vstoupí v účinnost až 1. ledna 2026, soud už nyní potvrdil, že důstojnost a práva dětí jsou chráněná. 💕

Děti potřebují bezpečí, porozumění a hranice, které jsou pevné a jasné. Každý krok k takové výchově posiluje vztah mezi rodičem a dítětem a pomáhá mu růst zdravě a s důvěrou. ✨

💡 Jak vychovávat laskavě a bez trestů se dozvíte i v naší nové knize Laskavé rodičovství. Více informací najdete v odkazu níže.