28/11/2022
Historie vzniku opery Lulu Šípkové (část 3.: rezidence v GASK a setkání s Marií a duchy, říjen 2018)
Možnost 14 dní skládat hudbu v GASKu (Galerie Středočeského kraje) byla pro mě nesmírně přínosná a tehdejší kurátorka Radka Zahradníková mi tím splnila další drobný sen. Nejen proto, že Kutná Hora je má největší srdcovka, ale také proto, že galerie leží na historickém místě. Jezuitská kolej, dostavena v polovině 18. století, byla ve své době údajně největší stavbou ve střední Evropě. Byl tam i vojenský špitál, kasárny, prostě místo, kde se děly věci! Možná proto jsem tam nemohla v noci spát, protože si mi něco sedalo na hruď. Pocit, že tam se mnou někdo nehmatatelný existuje, mě neopustil po celou dobu pobytu.
Většinou jsem tohle začala vnímat kolem druhé ranní.
Trošku jsem se bála. A protože jsem netušila, že kuchyň mám i na patře, procházela jsem kilometrovýma chodbama, abych si uvařila čaj, což tedy bylo dost vzrušující. Přes den jsem ale intenzivně pracovala, na oběd chodila do Ruthardky, což je mimo jiné hospoda, která je opředena legendou, která vypráví o tom, že v jejích zdech byla zazděná malá holčička. To, že jsem viděla jejího ducha ještě před tím, než jsem se tuto zprávu dozvěděla, už asi nikoho nepřekvapí. Takže vím přesně, na jakém místě!
Po obědě jsem chodívala na procházky mou milovanou královskou stezkou kolem starých mlýnů a šachet, ve kterých se těžilo stříbro, nebo ke kostelu Svaté trojice zapuštěném v temném lese. Denně jsem navštěvovala svatou Barboru, aby si zarozjímala a pozdravila horníky. Večer po práci vypila tequillu v místním baru. Jednou za mnou přijel bubeník Jiří Vajgl, vzal mě na zříceninu keltského hradu Sion a ukázal starý dům, na jehož balkóně je možné občas spatřit ducha ženy. Ten dům jsem sice už znala, patří k mým oblíbeným místům, ale ženu na balkóně jsem ještě bohužel nespatřila.
Někdy za týden mě přijela navštívit další z mých drahých kamarádek - Marie, která hraje v Lulu na theremin. Neznám nikoho takového dalšího, kdo by z hub uměl vařit lektvary i šít čepice. Marie je přírodní génius, velmi zajímavá a netradiční písničkářka a skvělá akvarelína. Procházka s ní byla úžasná. Marie se radovala téměř na každém kroku z toho, že v lesích kolem mlýnů je tak unikátní klima a vlhkost. Nachází se tu houby, které nikde v Čechách moc nerostou!
Kutná Hora je nesmírně inspirativní a já tam složila první nosné motivy a setkala se s nadpřirozenem, se kterým se nakonec setkává vlastně i samotná Lulu.
Doba dušiček toulajících a zmítajících se mezi námi
Doba žlutých a oranžových listů padajících tiše k zemi
Doba vibrujících myšlenek létajících nad hlavami
Doba smíchu a smutku opředená historkami
GASK - Galerie Středočeského kraje Marie Ladrová