20/05/2026
Včerejší Cena Jiřího Ortena si odnesla Nela Bártová 💐
Děkujeme za krásný večer.
https://www.youtube.com/watch?v=1xP-Ea6QCeI&t=539s
🟢 Cenu Jiřího Ortena za rok 2026 získává Nela Bártová za sbírku Házeliště granátů!
🟢 Laudatio Alžběty Stančákové na oceněnou sbírku.
🟢 "Nela Bártová v Házelišti granátů rozehrává něco, co české poezii chybělo (třebaže jsme „to“částečně mohli najít v autorčitě debutové sbírce Na konci chodby je ráno) – rozmáchlost, ukecanost a neurvalost, která je zároveň kompaktní a kultivovaná. Postupy, jichž Bártová využívá, si může dovolit málokdo, neboť málokomu se podaří zkombinovat banalitu a digitalitu všedního dne, odposlechnuté hovory, repetice, slovní hříčky či vulgarismy tak, aby vznikla bezhlučná rapová píseň dvacátých let jednadvacátého století. Nele Bártové se to nicméně daří – na ploše šestnácti básní vytváří atmosféru imaginárního bodu pocitově na rozcestí mezi Berghainem, pražskou Letnou, polským sídlištěm a rumunskou nádražkou. A ten bod nazvala házeliště granátů, čímž vytvořila prohlubeň, která, vedle šrapnelů a střelného prachu, nabízí také prostor pro velmi dobře skrývanou něhu. „Jsi jako maďarský tabák,“ píše Bártová, „ztratila jsem tě / na večírku / byls na h***o / špatně ses balil / kuřba o ničem / nechutnals dobře / ale trochu / se mi po tobě stýská.“ Autorka ve svých textech zachycuje témata, která by se dala nazvat generačními. Například fenomén, jemuž se na Instagramu říká modern dating “ („tinder mi začal házet hokejisty / poté co se do mě podívala propast“), a to i ve spojení s bytovou krizí, když v jednom trojverší píše: „mohla bych tě prostě vlastnit / ale preferuji krátkodobé pronájmy / anebo stěhování národů“. Dotýká se také tématu duševního zdraví, název medikace využívá jako metaforu: „pochválils mi spánky / já byla sjetá lyrikou / a to byl konec / všeho neexistujícího“. Velkou roli v textech hrají také závislosti, nedostatek finančních prostředků, ale i poezie jako taková. Přestože Házeliště granátů může vybízet ke srovnání s literární tradicí undergroundu, jde o sbírkU suverénně současnou, takovou, která i po letech dokáže přinést odpověď na otázku: „Jak vypadal život roce 2025?“ Podle všeho ne moc příznivě, ale našla se autorka, která o tom dokázala podat přesnou a originální zprávu."
🟢 Nela Bártová se ve své druhé sbírce pasuje do role štěnice na zdi a přináší básně složené (mimo jiné) z odposlechnutých promluv, frází, urážek od různých lidí a z různých míst. Tuto látku pěchuje do granátů, které v rauši hází na stránku dřív, než stačí vybuchnout. Její básně jsou panoptickou jízdou plnou svébytného, extatického jazyka. Afekt střídá koncept, slova se štěpí a zase slučují. Při opatrném průchodu házelištěm hrozí nebezpečí úrazu, lyrická mluvčí jede na plný koule a všímá si změn v ostatních i v sobě. Jedině tak se z toho všeho může vrátit zpět, střízlivá jak dělo.
🟢 „V Házelišti granátů existuje podobný systém jako v mé předchozí knize Na konci chodby je ráno – básně jsou rozděleny do cyklů (z nichž každý má nějakou tematickou definici), do nichž jsem napasovala patřičné básně. Není to „jen" kniha – vzadu je stránka s QR kódem a ta odkazuje na můj Soundcloud, kde je sedmiminutová zvuková krajina, ve které jsem zmixovala terénní nahrávky z cest (ze kterých vzešel oddíl „něco v dálce na obrysu“) a např. i kousky těch původních nahrávek, ze kterých vznikly „štěnice". Na tomto lze vidět, jak přistupuji k tvorbě celkově – všechna média jsou u mě přirozeně propojená. Psaní mi prorůstá naprosto vším, přemýšlím komplexně, protože nic z toho, co dělám nefunguje samo o sobě. Pracuji situačně, v kontextu, vymýšlím věci na míru, aby přímo seděly a odrážely místo, náladu a témata, která mě zajímají,“ shrnuje Nela Bártová.
🟢 Nela Bártová (*1998) vystudovala sochařství na brněnské FaVU a pražské AVU, pracuje převážně se sklem. Sbírá terénní nahrávky a jako neli vanilli občasně mixuje kolotočářské techno. Nedílnou součástí její práce je text - publikovala na několika literárních webech, v časopisech, antologiích a v ostravském nakladatelství Bílý Vigvam jí v roce 2021 vyšla sbírka Na konci chodby je ráno, která byla nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii debut roku. V roce 2025 jí v tomtéž nakladatelství vyšla druhá kniha - Házeliště granátů.
🟢 Oceněná kniha vzešla z 29 přihlášených titulů. Nominace kromě sbírky Nely Bártové (Házeliště granátů) získala díla Darie Gordove (Formaldehyd) a Martina Kanaloše (Já, Tran a všechno ostatní). Vítězku vybrala odborná porota ve složení: básník a laureát Ceny Jiřího Ortena 2022 Vojtěch Vacek (předseda poroty), pedagožka a komparatistka Eva Marková, literární historik a teoretik Karel Piorecký, básník a novinář Karel Škrabal a spisovatelka a laureátka Ceny Jiřího Ortena 2015 Alžběta Stančáková.
🟢 Více informací na
www.cenajirihoortena.cz
