13/04/2026
Peles Duo: portals
on view through 23 May 2026
curated by Hana Janečková
Hunt Kastner is pleased to present “portals” – the first presentation in the Czech Republic of Berlin-based Peles Duo, founded in 2005 in Frankfurt (originally as Peles Empire) by Katharina Stöver and Barbara Wolff. Their site-specific installation at Hunt Kastner introduces the core interest of Peles Duo’s practice: photography and the copy, their material transformation, and encounters with mythology and history. Through its central character, the Goddess Cybelle, the exhibition articulates Peles Duo’s concern with a more nuanced understanding of female historical figures. Cybelle’s hybrid and shifting form allows for an unfolding of the work, interconnected with different parts of time, memory and space with multiple entry and exit points. In the new paintings and with the premiere of the film “ashes within you” (2026) – a collaboration with artist Rob Crosse – the exhibition questions hierarchy and authorship, where ‘portals’ enable its ongoing transformation.
“Unfolding portals”
“The setting: green fields, tools, an archaeological site, markings of a field study. In ‘ashes within you the artists, in matching overalls, set to work, equipped with spades. In a wheelbarrow, a bulbous ceramic structure made of hundreds of pomegranate seeds is exposed in the sun. The clay’s moisture has long evaporated when fired at 1000°C, in the bright light of the day framed by 8mm film it turns pale grey. Inspired by Sergen Parajanov’s ‘The Colour of Pomegranates’ (1969), the fruit’s symbolism – of sexual power, fertility and the divinity of Cybelle – transforms in Peles Duo’s practice between forms and mediums: from an image to a glossy, bulbous sculpture of raw and fired clay.
The shapeshifting is also an artistic process of seeing, of encounters between hands and eyes and its subject matter. In Sandro Botticelli’s painting ‘Madonna and the Pomegranate’, the baby Jesus holds the bulbous fruit in his hand, its interior exposed. Allegedly an accurate rendering of the anatomy of the human heart, it brings the inner architecture of the body from the divine to the world. The hands touch the heart, and in this symbolic exchange, the meaning multiplies.
In Peles Duo’s new sculpture-painting ‘mess and memory (Ciamberlano) II’, Cybelle’s eyes meet the open mouth from Luca Ciamberlano’s engraving, a threshold of the body and entry point of the artwork. In ‘tool of tools (our hands)’, hands reach out over each other to point, fingers ready to pinch. Both artists take turns in applying layers of paint on jesmonite, and in the collaborative process of painting, they share personal intimacy offered by the individualistic medium. Folding the world into the cracks in the material, over the artist’s own body fragments, and photographic prints, their hands become tools alongside the other elements of the painting: declarative but also sensual, portals to an emotional subtlety.
Using the illusionist technique of trompe-l’oeil, the surface of the floor installation in the gallery imitates depth, allowing objects such as clay pomegranate seeds and a mammoth tooth to submerge or rise as if physically present. The Phrygian goddess Cybelle is here portrayed in tin, a material with an unstable status that can be elevated with copper to bronze. In alchemy, it symbolises an incompleteness, but also a readiness for transformation. Cybelle was born of a hermaphroditic birth, with multiple breasts described as fruits or eggs, contested by a masculinist reading as sacrificed bull testicles. For Peles Duo, to recover the vital power of such an abundant female form, unfamiliar kinds of love and power are called for.
In the film ‘ashes within you’, Cybelle undergoes such a transmutation, the artwork is submitted to a divination ritual as a gift to the earth. In the film’s climactic scene, our eyes meet Cybelle’s in a long take, while the intensity of her gaze is diminishing with a growing distance from the ground. It is a show of visibility and seeing, but also of the medium itself. The drone camera’s footage transitions to the frames of 8mm film, bringing to mind the processual quality of Peles’s making. In what Kirsty Bell termed ‘reverse archaeology’, Cybelle is buried, the sculpture designed for immortality. The burial is preceded by the symbolic sacrifice - the photograph of a female torso with pomegranate is set on fire, turning ritualistically to ashes. The ceramic form is covered by soil - the hole in the ground - the portal closes under the grass.
Something must be thought of, for things to take such a flowing form, when returning the matter to its origin. Sculpture or bodies: can we truly give ourselves back to the Earth, after being moulded, fired and burnt, exhibited and contextualised? Marked by the world, it is never the same soil, never the same body, its folds lead to a different time, space and memory. Art is not a tool to move us elsewhere – the fabric of art is the world as it is. In ‘portals’, it all opens to previously unseen glimpses of its transition.”
-
Hunt Kastner s potěšením představuje „portals“ – první výstavu berlínského Peles Duo v České republice, které bylo založeno v roce 2005 ve Frankfurtu (původně jako Peles Empire) umělkyněmi Katharinou Stöver a Barbarou Wolff. Jejich místně specifická instalace v Hunt Kastner představuje hlavní zájem jejich tvorby: vztah fotografie a její reprodukce, materiální transformace a témata mytologie a historie. Prostřednictvím své ústřední postavy, bohyně Kybelé, výstava přemýšlí o komplexnějším porozumění ženských postav v dějinách umění. Kybelé, v její hybridní a proměnlivé formě, se v prostoru výstavy propojuje s jinými rovinami času, paměti a prostoru, s mnoha vstupními a výstupními body. V nových malbách a v premiéře filmu „ashes within you“ (2026) – vzniklého ve spolupráci s umělcem Robem Crossem – výstava zpochybňuje hierarchii a autorství, přičemž její „portály“ umožňují neustálou transformaci.
„Odhalování portálů“
„Kulisy: zelená pole, nástroje, archeologické naleziště, značení terénního výzkumu. Ve filmu ‚ashes within you' se umělkyně, vyzbrojeny rýči, pouštějí do práce v identických montérkách. Na kolečku je vystavena na slunci keramická struktura, vytvořená ze stovek buclatých forem semínek granátového jablka. Veškerá vlhkost hlíny je po výpalu na 1000 °C dávno pryč a v jasném denním světle se políčko 8mm filmu mění ve světle šedou. Inspirováno filmem Sergena Parajanova ‚Barva granátového jablka' (1969) symbolika jablka je tradičně spojena s mocí sexuality, plodností či božstvím Kybelé. V tvorbě Peles Duo se přeměňuje napříč formami a médii: stává se obrazem i plastikou ze surové a pálené keramiky.
Přejímání podob je také uměleckým procesem dívání se, setkání rukou a pohledu s jejich předmětem. Na malbě Sandra Botticelli ‚Madona s granátovým jablkem' jezulátko drží v rukou štavnaté ovoce, rozpůlené a odhalující jeho útroby. Zobrazení, které údajně věrně zachycuje anatomii lidského srdce, tak přenáší proces zvnitřnění ze spirituální do světské sféry. Dotek rukou a srdce násobí symbolický význam této proměny.
Na nových malbách-objektech Peles Duo, jako ‚mess and memory (Ciamberlano) II' najdeme oči Kybelé ve střetnutí s otevřenými ústy rytiny Lucy Ciamberlano, otevřené rty slouží jako vstupní brána těla a díla zároveň. V ‚tool of tools (our hands)' se ruce vrství, natahují, ukazují, prsty jsou připravany něco uchopit. Při nanášení vrstev barvy na jesmonit se umělkyně střídají a v rámci společného malířského procesu sdílejí intimní prostor, který toto velmi osobní a individualistické médium nabízí. Skládáním světa do prasklin materiálu, přes fragmenty a pukliny jejich vlastních těl a tištěný materiál se ruce stávají nástroji vedle dalších prvků malby: deklarativními, ale i smyslnými portály k citové vytříbenosti.
Pomocí iluzivní techniky trompe-l’oeil vytváří povrch podlahové instalace v galerii dojem hloubky a umožňuje objektům, jako jsou socha granátového jablka či mamutí zub, nořit se či propadat do prostoru. Frygická bohyně Kybelé je zde ztvárněna v cínu, v materiálu značeném nestálostí, který lze přidáním mědi povýšit na bronz. V alchymii cín symbolizuje jak neúplnost, tak připravenost k proměně. Kybelé se zrodila s hermafroditní tělesností, s množstvím prsů, které byly přirovnávany k ovoci či vejcím. Tradičně je ovšem tato interpretace zpochybňována maskulinistickým výkladem, který považuje prsa za obětovaná býčí varlata. K obnovení původní životní síly Kybelé a její nezkrotné ženské formy je zapotřebí transformace v podobě méně přijímaných podob lásky a jiných druhů moci.
Právě ve filmu ‚ashes within you' prochází Kybelé proměnou. Umělecké dílo se stává rituálem uctívání, pak je odevzdáno jako dar zemi. Ve vrcholné scéně se náš pohled setkává s pohledem Kybelé v dlouhém záběru, přičemž intenzita jejího pohledu slábne s rostoucí vzdáleností od země. V tomto odkazu ke vztahu viditelnosti a vidění, dílo také poukazuje na materiálnost samotného filmového média. Záběry z dronové kamery se střídají se snímky 8mm filmu, což připomíná důležitost procesuality ve tvorbě Peles Dua. V procesu, který Kirsty Bell nazvala ‚obrácenou archeologií', je Kybelé jako socha určená pro nesmrtelnost pohřbena. Pohřbu předchází symbolická oběť – fotografie ženského torza a granátového jablka je zapálena a rituálně se mění v p***l. Keramický objekt je poté pokryt zeminou a další portál, tedy vykopaná díra v zemi, se uzavírá pod zelení trávníku.
Jak mohou věci nabýt takto nestálého, tekutého tvaru, když se hmota vrací ke svému původu? Sochy nebo těla: můžeme se skutečně vrátit Zemi poté, co jsme byly vytvarovány, vypáleny a spáleny, vystavovány a zasazovány do kontextu? Poznamenány světem už nikdy nejsme touž půdou ani tímž tělem; záhyby vedou k jinému času, prostoru a paměti. Umění není nástrojem, který nás přenáší jinam – tkanivem umění je svět takový, jaký je. V ‚portals' se vše otevírá doposud neviditelným náznakům této proměny.“
Text Hana Janečková
Photos by Jan Kolský
