Apeiron z. s.

31/05/2026

29/05/2026

Lukáš Šida Vzpomínky ožívají - Digitalizace a restaurování starých fotografií

KŘEST ŽIVOTOPISNÉHO ROMÁNU O HANUŠI WIHANOVI
Koncertní sál ZUŠ Police nad Metují
Čtvrtek 4. června od 18 hodin

Hudba jako útočiště. Vášeň jako osud. Životopisný román o Hanuši Wihanovi, violoncellistovi, který dokázal proměnit ticho v hlas a obyčejný tón v pravdu o člověku.
Z Police nad Metují vede jeho cesta přes orchestry evropských měst a pražskou konzervatoř až k založení Českého kvarteta – tělesa, kde hudba přestává být kariérou a stává se řečí duše. Kniha pulzuje emocemi přelomu 19. a 20. století: radostí z hudby, vnitřní samotou, neklidem doby i hlubokým kontrastem mezi Evropou a českým světem plným skrytých sporů. Ty se však v hudbě rozpouštějí – nebo zůstávají nevyslovené, protože skutečné soustředění patří tónu, nikoli hluku kolem.
Autor Pavel Frydrych, stejně jako Hanuš Wihan rodák z Police nad Metují, vypráví příběh muže, který nemusel tančit, aby dokázal pohnout světem.

Ukázky z knihy přečte autor a Ida Jenková, hudbou doprovodí violoncellista Tomáš Strašil.
Knihu vydalo nakladatelství Nakladatelství Pavel Mervart s podporou Ministerstva kultury ČR, Město Police nad Metují a Woodyland

Hanuš Wihan
5. června 1955 narozen v Polici nad Metují, 11. června pokřtěn v místním kostele jako Jan Josef Jindřich Maria Wihan
1859: rodina se stěhuje do Kostelce nad Orlicí
1867: nastupuje ke studiu na pražské konzervatoři
1873: první veřejný koncert
1875: první turné, mj. koncertoval v Náchodě
1877: nastupuje jako violoncellista do orchestru hraběte Schwarzenburka v Sondershausenu
1880: nastupuje jako sólový violoncellista do Královského dvorního orchestru v Mnichově
1888: přijímá místo profesora ve violoncellové třídě na pražské konzervatoři
1890: stává se na pražské konzervatoři profesorem ansámblové hudby (dnešními slovy „komorní hudby“)
1892: stává se „duchovním otcem“ Českého kvarteta, komorního souboru složeného ze studentů komorní hudby
1892: absolvuje 41 koncertů společně s Antonínem Dvořákem a Ferdinandem Lachnerem v rámci Dvořákova „Turné na rozloučenou“ před jeho odjezdem do Ameriky
1894: zastupuje za nemocného Otto Bergera v Českém kvartetu
1894-1895: Antonín Dvořák komponuje v Americe Koncert pro violoncello a orchestr, op. 104, který dedikuje „svému příteli Hanuši Wihanovi“; koncert je dodnes považován za jeden z nejkrásnějších violoncellových koncertů
1897: stává se řádným členem Českého kvarteta, do roku 1914 absolvuje s Českým kvartetem cca 2000 koncertů po celé Evropě; České kvarteto hraje ve složení: první housle Karel Hoffmann, druhé housle Josef Suk, viola Oskar Nedbal a violoncello Hanuš Wihan; v roce 1906 střídá Oskara Nedbala u violového pultu Jiří Herold
1914: ukončuje ze zdravotních důvodů své působení v Českém kvartetu, poslední koncert odehraje v Neapoli 4. dubna 1914
1919: přijímá místo profesora na pražské konzervatoři
1. května 1920 v Praze umírá
5. června 1965 je na jeho rodném domě v Polici nad Metují osazena pamětní deska
22. dubna 2022 je Hanuši Wihanovi in memoriam uděleno čestné občanství města Police nad Metují

Knihovna města Police nad Metují

31/12/2025

08/12/2025

Už zítra...

07/12/2025

Rozhovor o letci RAF Janu Romanu Irvingovi.

21/11/2025

PŘIPOMENUTÍ 17. LISTOPADU V POLICI NAD METUJÍ

Už tradičně se 17. listopadu konala pietní vzpomínka na významné události spojené s tímto datem. Na náměstí u kašny se sešlo více než třicet lidí, kteří v 17 hodin zapálili svíčky, aby si připomněli nejen události roku 1989, ale i ty, které předcházely uzavření českých vysokých škol v roce 1939.

Symbolicky v 17:11 se pak rozezněly zvony na hřbitovní kapli. Úderů bylo – také symbolicky – 432, tedy počet měsíců, které uplynuly od roku 1989. Následně na náměstí zazněly písně Karla Kryla.

Připomenutí 17. listopadu pokračovalo v zeleném domečku komponovaným pořadem „Čtyři příběhy revoluce“. Scénář vznikl v režii Post Bellum a večerem nás provedl a dokument komentoval pan Lukáš Peška z Hlinska.

„Čtyři příběhy“ zachycovaly rozdílné reakce lidí na události roku 1989: pohled studentky, která spoluorganizovala tehdejší studentský pochod; pohled člověka, jenž se díky své lásce k rockové hudbě stal oponentem režimu; pohled člena KSČ a pohled bývalého důstojníka tehdejší Státní bezpečnosti. Tato nesourodá čtveřice postupně sdělovala své pocity – od bezbrannosti na Národní třídě po odstranění článku 4 Ústavy, který definoval vedoucí úlohu KSČ; od klidu po rozehnání jedné nepovolené demonstrace; od nevěřícího úžasu nad tím, že „mě režim hodil přes palubu“, po akceptaci nového režimu; od radosti ze změny po pocit nenaplněné spravedlnosti.

Široké spektrum pohledů na události roku 1989 ilustrovalo rozdílné náhledy na změnu režimu a umožnilo divákům i posluchačům s odstupem 36 let posoudit, co z představ a pohledů odpovídá realitě a co je subjektivně upraveno životem vzpomínajících.

Pietní připomenutí 17. listopadu pořádali spolek Apeiron, Jeden svět a Město Police nad Metují ve spolupráci s Post Bellum.
Zelený domeček v Polici nad Metují

21/11/2025

KOŘENY SVOBODY A KŘÍDLA ODVAHY

V sobotu 8. listopadu jsme si připomněli několik dějinných výročí, která se vztahují ke konci října a první polovině listopadu. Těmito daty jsou samozřejmě 28. říjen, den vyhlášení samostatného Československého státu, a 11. listopad, den ukončení první světové války, který se stal Dnem válečných veteránů. Mezi tyto dva významné dny se vklínila i jedna ryze polická vzpomínka: 8. listopadu 1918 byla na Havlatce vysazena Lípa svobody. Její osud je již dostatečně znám, včetně jejího „znovuzrození“.

Vše začalo komentovanou prohlídkou výstavy Lípa svobody v Polici nad Metují, po které se zhruba dvě desítky lidí vydaly nahoru na Havlatku. Tam, u připraveného občerstvení, byla odhalena informační tabule stručně shrnující osud Lípy svobody. Odhalení se ujala paní Iveta Irvingová ze spolku Patrioti odkazu generála Irvinga.

Odpoledne pak od 17 hodin pokračovalo procházkou Po stopách Františka Švejdara, polického rodáka a příslušníka britské RAF. Cesta postupně vedla k jeho rodnému domu a k Polickému panteonu, aby nakonec skončila – za zvuků československé a britské hymny – u jeho pamětní desky pod radnicí.

Večer se nesl ve znamení 311. československé bombardovací perutě RAF. Nejprve byla představena životní cesta Františka Švejdara. Poté vystoupila Iveta Irvingová s přednáškou o Janu Romanu Irvingovi. Pilot bombardéru, v jehož osádce František Švejdar delší dobu působil, byl na konci války vybrán, aby školil americké letce na Bahamách. Po návratu do Československa čekal na „lovce ponorek“, jak mu spolubojovníci začali přezdívat, osud mnoha západních vojáků – perzekuce ze strany režimu, která postihla celou jeho rodinu.

Iveta Irvingová je dcerou generála J. R. Irvinga. Byla pozvána jako konzultantka k natáčení filmu Tmavomodrý svět, každoročně se účastní oslav osvobození Plzně a pravidelně bývá zvána i k připomenutí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. V rámci své přednášky promítla dva dobové filmy o svém otci a o životě příslušníků RAF.

Akci pořádal spolek Apeiron s podporou Města Police nad Metují.

Pořadatelé děkují za podporu: Petru Haukovi, Ubytování Bělý 70 a Květinářství U Petry.
Zelený domeček v Polici nad Metují

18/11/2025

https://www.znesnaze21.cz/sbirka/odkaz-dalsim-generacim-muzeum-generala-a-letce-jana-r-irvinga

Otevřeli jsme bezpečné místo pro setkávání těch, kteří potřebují pomoc, s těmi, kteří ji nabízí.