První písemná zmínka a podoba jména je Nebowidi a nachází se ve známém falzu darovací listiny třebíčskému klášteru v Kosmově kronice z roku 1104. Podle Františka Palackého - ves rodiny Nebovidowy. Druhý výklad říká, že se jedná o původní osídlení, které bylo získáno klučením prastarého pralesa na vyvýšeném místě a označovalo lidí, kteří „nebe vidí“. Poprvé se dnešní název – Nebovidy objevuje roku 1881. Nebovidy bývaly samostatným statkem. Převážnou dobu, a to až do zrušení nevolnictví Josefem II., byly pod správou kapituly svatého Petra a Pavla. Obec byla značně zasažena mocenskými boji při utváření státnosti, husitskými bouřemi, dvojnásobným obléháním švédskými vojsky, napoleonskými válkami, vpádem Prusů a nakonec i oběma světovými válkami. století až do konce druhé světové války předkové tvrdě odolávali německému živlu , který tvořilo jedenáct obcí v okolí Brna. Nebovidy jsou typickým příkladem vsi řadové – ulicové. V samém srdci horní části obce na mírné vyvýšenině stojí kostel sv. Kříže, který je zmiňován k roku 1329, kdy byl povýšen na kostel farní. století probíhala gotická přestavba, v 18. století barokní úpravy. Kostel přestál, zřejmě bez větší újmy, vypálení obce Švédy roku 1645, ale od ničivých následků ohně nebyl ušetřen při velkém požáru Nebovid roku 1821. Výrazné stavební zásahy do podoby kostela byly provedeny roku 1908 a 1936. Ve věžičce visí zvon ulitý ke cti sv. Václava Františkem Hillerem v Brně roku 1822 a další zvon značený Rudolf Manoušek a spol. Brno, 1943. Počátkem 90. let minulého století byly v lodi odkryty gotické nástěnné malby a neznámé stavební prvky - románská okna, gotický portál a okno. Starší vrstva fresek zobrazující poprsí apoštolů vznikla kolem pol. 14. století. V r. 1996 byl kostel zařazen mezi kulturní památky okresu Brno – venkov.
