https://www.facebook.com/104728342553435/

Rýmaminka, Litomerice (2026)

24/10/2023

Po dlouhé, opravdu dlooouhé době zdravím každého, kdo je ochoten věnovat svůj čas dalšímu zamyšlení v rýmech. A velmi za Vašich pár minut pozornosti děkuji. :)
Osobně mám podzim nejraději, všechny ty barvy, vůně a zvuky kolem.
Někdy je podzim upršený, mlhavý a ,,ponurý´´, ale i to mám ráda. Však i my nejsme každý den jen rozesmátí a každý, i podzim, má právo se občas kabonit. A každý má právo najít si cokoli, co jej opět rozzáří. :)
Plačme, když potřebujeme plakat a smějme se když máme čemu se smát.
Děkuji.

Nádech

Podzim, to je příval krásy,
když nám vítr čechrá vlasy.
Celý svět se v barvách skryje,
všude kolem to jen žije.
Slunko se snaží ze všech sil,
by se den ještě oteplil.

A když mlha převezme vládu,
je čas na horkou čokoládu,
lahodný čaj či dobrou kávu.
Pod peřinu se s knihou skrýt,
svět fantazie otevřít.

Než se příroda oddá chládku,
musí se dáti do pořádku.
Zásoby si zajišťují
všichni, kdož tu přezimují.
Druzí na pouť se vydávají,
k rozloučení zamávají.
Však je čeká dlouhá cesta,
pro některé první ze sta.

Přejme jim jen ať vše zvládnou,
nepadnou v nástrahu žádnou
a ať si pohled na náš svět
moc užijí. Šťastný let!

My všichni, jenž tu zůstáváme,
si zázrak podzim vychutnáme.
Nadechnem se z plných plic
vůně a barev, co je víc?

K slunci úsměv nastavíme,
v duši klid pak rozhostíme.
Vždyť podzim si přeje snad
kéž na světě je každý rád.

Ať už je podzim mokrý, slunný,
čaruje jak to jen on umí.
A až déšť svlaží každý kout,
je čas zas knihu popadnout.

Nechme marných maličkostí,
obklopujme se radostí.
Cokoli co úsměv tvoří.
Jedna radost další množí!
Ubraňme se depresem,
třeba silným espresem. :)

16/05/2023

Datum 16.5. má pro mě obrovský význam. Je to den,kdy s manželem slavíme začátek našeho vztahu, který odstartoval nesmělým polibkem na rozloučenou. :)
Dovolte mi dnes tedy trochu sentimentu.
Tuto rýmovačku bych ráda věnovala tomu, jenž měl a má se mnou nekonečnou trpělivost a dokázal se do mě zamilovat a ochotně zapomíná jak dokážu být děsná a pomáhá mi taková nebýt. :) DĚKUJI TI ZA KAŽDÝ DEN,JSI MŮJ PÉLEUS

10/03/2023

,,Co byste si dali?´´
Je vůbec možné spočítat kolikrát za týden se na tuto zdánlivě jednoduchou otázku doma zeptáte?
Spočítat odpovědi je však mnohem jednodušší. Alespoň u nás nikdy nejsou tak konkrétní jak jsem doufala.
Pokud to tak máte taky, tu je jeden tip jak to občas vyřešit. :)

Plánování jídelníčku

Každodenní vyváření,
pro mě žádný problém není.
Je tu ale jedna věc,
co mě občas naštve přec.

Když se zeptám:,, Co si dáte?´´
Vy jen zmateně koukáte.
,,Uvař na co chuť máš sama´´,
schválně co vymyslí máma.

,,Mě je to jedno. Já fakt nevím.´´
Z tohohle se vážně zjevím!
,,Co jsi dlouho nevařila,
rajskou!´´, ,,Vždyť ta byla včera!´´.

Vymýšlení jídelníčku
zdá se býti na mašličku.
Mozek se mi v kaši mění,
z toho jak se namáhá,
a že nakoupeno není,
situaci nepomáhá.

V hrnci oběd pobublává,
osazenstvo však nadává
koprovka že dobrá není,
tu přichází rozuzlení.

A tak nohy h**e hážu,
tohle nikam nevede,
osazenstvu s klidem kážu,
ať si pro jídlo dojede.

A po salvě remcání,
přeji dobré chutnání. :)

08/03/2023

Balada o ,,RANNÍ kávě´´

Míváte někdy problém vypít kávu ještě teplou? Nebo už neznáte jiný druh kávy než ledovou, ideálně půl dne uleželou? Mám tip jak zamezit vychladnutí kávy, avšak zdržím Vás vyprávěním, jak jsem k tomuto geniálnímu, leč jednoduchému řešení dospěla.
Tak se, prosím, příjemně usaďte, chopte se kávy a (snad se i ) dobře bavte. :)
Pokud se v této rýmovačce poznáváte a bude Vám stát za sdílení, velmi mě to potěší a děkuji za to.

Probudila jsem se právě,
hned toužím po čerstvé kávě.
A jak se mi sběhnou sliny,
tak hned bez pocitu viny,
že snad vzbudím naše syny,
zapínám si kávovar,
byl to náš svatební dar.

Krásná vůně ven se line,
je nad všechny vůně jiné,
takhle přeci voní štěstí!
Zvlášť když spinkaj ratolesti.

Náhle BUM a PRÁSK!

Děti už vstaly,
od stolu mi zamávaly,
a že chtějí snídani,
dál oznamují bez ptaní,
že přejí si vafličku,
já zamávám kafíčku,
a zamáčknu slzičku,
že ho vypít nezvládám,
s vaflemi se namáhám.

Než se vafle opečou,
děti se rozutečou:
Jeden kadit potřebuje,
Druhý se v koupelně chruje,
že vykoupe Spidermana,
v koupelně je všude pěna.
Třetímu teď zpoza gauče,
čouhají jen punčocháče.
Řevu plno, jídlo se pálí,
První pomoc nezahálí,
těsto všude kolem leje,
prázdnotou mísa teď zeje,
a moje milé kafíčko,
mění se na frappíčko.

Po úklidu mažu chleba,
nejstarší že si prý nedá,
že přece chtěl vafli, né?
A teď chleba dostane?!
Já se koušu do jazyka,
každé z dětí po vafli vzlyká.

Na kávičku aspoň kouknu,
pěnu už z ní neodfouknu,
poněvadž už dávno lehla,
ochutnávka neproběhla.

Jdeme tedy chvíli ven,
užijem si hezký den.

Náhle cítím známý smrad,
kdo se stihnul pokakat?
Stojí totiž za zmínku,
když vybavím si vzpomínku,
jak synek volá maminku,
která v pánvi požár hasí,
hrůzou jí vstávají vlasy.
A tak nemá chvilečku,
otřít bobek ze zadečku.

Tak se tedy synek jal,
když pomoci se nedočkal
věci do svých rukou vzít,
mamince starost ušetřit.

Na utření zadečku
použil čtvrtou ruličku,
a pak každou ručičku
vysušil si na tričku.
A že ručka čistá není
nestojí vůbec za zmínění.

Když pak pračku zapínám,
tak si matně vzpomínám,
že někde na mě čeká káva,
teď už je ta chvíle pravá!

Kafe trpí podchlazením,
na detaily já nehledím.
Přiliju si horkou vodu,
nebudu si dělat škodu,
chystat kávu od základu.
Nemám na to teď náladu.
A ač se na mě kofein mračí,
vlažný kafe taky stačí.

Leč pozornost mou získá si,
když synek vlasy stříhá si,
poté co bratry upravil,
na odiv plešky vystavil.

Proč mi nikdo nevěří,
že mám RANNÍ kávu k večeři?
Třeba to výjde hnedky zítra,
jen musím být obzvlášť chytrá,
a kávu vodou nezalít,
pak nestihne se vychladit! :)

23/02/2023

Pamatujete si na těch letošních pár dní plných mrazu, sněhu a ledu?
Nabízím malou připomínku, kterou nás provede jeden tatínek, jenž je důkazem, že bychom neměli opomíjet jak náročné to muži mají.
Snad Vám rýmovačka vykouzlí úsměv.
Pokud se Vám má tvorba bude líbit natolik, že ji budete chtít sdílej na svůj profil, budu poctěna a velmi za to děkuji :)

Zimní pohoda

Budík křičí, vypnout nejde,
však co na tom vlastně sejde.
Vstát jsem měl už před hodinou,
zůstal jsem však pod peřinou,
a tak se zase nutím vstát
už to nejde odkládat.

Z okna vidím bílé nic
a hromadu omrzlic.
Na teploměr mi padne zrak,
mrzne, ale že až tak?
Oblékám si oblečení,
jsem pořádně navrstvený,
jako řádná cibule,
stejně jako minule.

Ostražitě kráčím vpřed,
kde není mráz, tam je led!
Z auta škrábu vrstvu ledu,
takhle nikam nedojedu!
Náhle škrabku v půli lámu,
ale mám to na salámu.
Tak se dneska svezu busem,
běžím za ním lehkým klusem.
Nevyberu zatáčku,
rozbíjím si klapačku.
Z ledu sbírám důstojnost,
sakra, jakou já mám zlost!

Do práce se doplazím,
sotva dveře rozrazím.
hned na šéfa narazím
a napaří mi přesčasy!
To víš že jo, ty lofasi!
Hodiny se snad zastavily,
než mě z šichty propustily.
Prodlouženej pracovní den,
to je vážně jako zlej sen!

Domů kráčím radši s holí,
úraz z rána stále bolí.
Už jsem doma, jaká sláva!
Záhy příjdě špatná zpráva:
Topení zas podražilo,
že prý hodně nasněžilo,
dodavatel nemá jak,
dostat k nám teplo, takže tak.
Oblékáme druhé svetry,
ty kousavé od pratety.

Děti řvou jak pominutí,
dinosaurus vzduchem letí.
Prej zavoděj, mám jim tleskat,
ovládám se jim nenapleskat,
nýbrž právě zjišťuji
že dinosaurem neminuly
mojí sbírku autíček,
všechna jsou teď bez sklíček.

Ač unaven, jídlo vařím,
pomoci se trochu snažím,
své žena, je vyčerpaná,
když je pořád s dětmi sama.
Nějaký příběh na spaní,
snad uspí ty tyrany.

Manželka už dávno spí,
uklidila obydlí,
poté padla do postele,
potomstvo sebou furt mele.
Pohádku čtu už asi pátou.
Je náročné býti tátou.

Uspat děti zabralo mi
bezmála dvě hodiny,
kdo potřebuje radiátor
když má doma krb rodinný.

19/02/2023

Proč mnohé maminky nesdílejí se světem veledíla svých veledětí? Možná proto;)

Na fejsbůčku všude plno,
jak má každá nazdobeno,
tím co její děti tvoří,
a mě studem tváře hoří.
U nás se moc nevyrábí,
avšak jinde nezahálí.
Prototypy super matky,
nedovolí žádné zmatky.
Nemají čas na váhání.
Nuda doma? Ani zdání!
Hned vyndají tvoření,
stříhání a lepení.
Děti šťastné, stůl je čistý,
krásné selfie výtvor jistí.
Koláže, třpytivé loutky,
víly či kouzelné proutky.
S úsměvem,bez nepořádku,
brnkačka pro super matku.
Já v reakci z těchhle fotek,
učůrnu si do kalhotek,
už jen při té představě
jak mám třpytky i na hlavě.
Co však pro děti neudělám?
Hned si s nimi k stolu sedám,
seznámím je s plánem dne,
nejstarší si odsedne.
Že ho tohle nebaví,
radši lego postaví.
Přemlouvám ho k činnosti,
oddává se lenosti,
a tak všechny snahy vzdávám,
s mladším se do díla dávám.
Temperky, vodu, čtvrtky máme,
líbnutí múzy se oddáme.
Avšak malíř že chce sám,
ať mu štětec hnedle dám.
Ehm.. dobře,jak si přeješ,
dej pozor ať to nevyleješ.
Co se stalo můžeš hádat,
já se snažím nenadávat,
když všude vodu vytírám,
ten nápad hned proklínám.
Tedy znovu,od začátku,
když dáme vše do pořádku.
Namaluj si podle svého
něco hodně barevného.
Tahy štětcem vede krásně,
sem tam na stůl barvu mázne,
tričko celé pokecané.
No co,to se přece stane.
Hlavně že se dítko baví,
nic mi totiž nenahradí,
jeho radost z vlastního díla.
Né každá zeď musí být bílá.
Umělec se dílem kochá,
já se chystám na focení,
chyběla už jenom trocha
než budeme zachycení.
Malíř záměr jiný má,
do kalhot ruce utírá,
a pak celý začuňený,
říká že už barva není.
Zvedne se a už je v čudu,
zas sama uklízet budu.
S čurbesem se poperu,
dostanu ze zdi temperu?
Selfie ani zkoušet nechci,
vždyť mám všude bo**el přeci!
Po věčnosti uklízení,
když už nikde barva není,
radši jdeme stavět lego,
mám šanci nahnat si ego.
Vždyť jenom já přece vím
jak S PLÁNKEM auto postavím;)

Rýmaminka

24/10/2023

16/05/2023

10/03/2023

08/03/2023

23/02/2023

19/02/2023

Adresa

Internetová stránka

Upozornění

Odkazy

Sdílet

Kategorie