Cimbálová muzika Dušana Kotlára-Liberec

03/05/2026

„Oslava narozenin: cimbálovka hrála, nálada rostla s každou písničkou a oslavenkyně to nakonec rozbalila ve velkém stylu – nechyběl ani kankán ve vzduchu!“

28/04/2026

cimbalka-liberec.cz

27/04/2026

Oslava 80. narozenin proběhla v klidné atmosféře sluncem zalité zahrady, plné pohody a radosti.
Zněla tichá, vzpomínková lidová hudba z mládí, jemně proplétaná melodiemi cimbálu a zpěvu, například „U panského dvora…“.
Následoval odpolední „kafé koncert“ s pestrým výběrem skladeb – od Verdiho, Smetany, Presleyho, Dvořáka až po Tota Helpu, „Tancuj, tancuj“ či Kankán.
Závěr se přirozeně rozvinul do svižných, známých a náladových cimbálových skladeb, při nichž si s radostí zazpíval i zatančil nejen oslavenec, ale i hosté. Vznikly tak chvíle, na které se bude ještě dlouho vzpomínat.

23/04/2026

VLTAVA
cimbalka-liberec.cz

19/04/2026

16/04/2026

Na palubě německé výletní lodi MS Clara Schumann se každá plavba proměňovala v nezapomenutelný kulturní zážitek. Program plný hudby a tance spojoval hosty z celého světa.
Zaznívaly slavné melodie velikánů, jako jsou Dvořák, Beethoven, Smetana, Brahms, Bizet, Kálmán, Monti, Verdi, Strauss či Offenbach.
Program však sahal mnohem dál – od moravských a českých lidových písní přes známé melodie, jako je „Hava Nagila“ či „Kaťuša“, až po podještědské a temperamentní východoslovenské tance, které dokázaly roztleskat i ty nejklidnější posluchače.
Období účinkování: 2004–2009

13/04/2026

V roce 1982 mě navštívil filmový agent s nečekanou nabídkou pro cimbálovou muziku do připravovaného filmu Poručík a jeho soudce.
Tuto příležitost jsme neodmítli a dostali jsme se před kameru. Podíleli jsme se na hudbě a nahráli valčík Über den Wellen
„Na vlnách“ od Juventina Rosase.

Natáčení probíhalo v Podještědském muzeu v Českém Dubu v rámci koprodukce pěti států. Děj byl zasazen do období Rakouska-Uherska a fotografie zachycuje atmosféru této doby.

10/04/2026

Během svého působení u vojenské posádkové hudby jsem působil jako trombonista a podílel se na interpretaci širokého repertoáru zahrnujícího vojenské ceremonie, pietní akty i koncertní vystoupení pro veřejnost, včetně moderní hudby.

Pro zpestření služby současně jsem založil cimbálovou muziku, která se postupně rozvinula v samostatné hudební těleso.
To pravidelně vystupovalo na různých akcích, jako byly ASUT, MDŽ, oslavy narozenin vojenských důstojníků i civilistů, koncerty v divadle ve Slaném i další kulturní a společenské události.

Kladno – MDŽ 1971, Kroměříž - ASUT 28. 3. 1972

07/04/2026

Orchestr Petra Kozáka v Hrádku nad Nisou

Orchestr Petra Kozáka působil v Hrádku nad Nisou přibližně od roku 1967 a stal se výraznou součástí místní taneční scény. Jeho repertoár spojoval českou taneční hudbu s modernějšími skladbami upravenými pro dechovou sekci. Díky silnému obsazení ve stylu big bandu dokázal nabídnout pestrý program – od klasických tanců až po tehdy aktuální rytmy.
Kapela vystupovala především v Hrádku nad Nisou, ale i v širším okolí severních Čech. Pravidelně doprovázela taneční zábavy, plesy, oslavy Mezinárodního dne žen i oblíbené nedělní „čaje o páté“, které často začínaly už kolem 17. hodiny. Právě tyto akce byly důležitým společenským setkáním a hudba orchestru k nim neodmyslitelně patřila.
Měl jsem tu čest být součástí tohoto orchestru jako trombonista. Byla to doba plná hudby, přátelství a nezapomenutelných zážitků na pódiu i mimo něj.

04/04/2026

„Před slavnostní kolaudací Obchodního centra Nisa v Liberci v roce 1999 rozezněla jeho prostory cimbálová muzika. Živé tóny zpěvů a tradičních nástrojů se nesly celým objektem a dodávaly okamžiku slavnostní atmosféru. Za účasti zástupců stavební firmy i místních představitelů se tak nově vznikající centrum poprvé symbolicky otevřelo veřejnosti.“

01/04/2026

Kapela Amethyst z roku 1969 patřila k pulzující československé bigbeatové scéně, která tehdy nasávala vlivy ze Západu, ale zároveň si vytvářela vlastní, osobitý zvuk.
V sestavě:
• Tomáš Holoubek – kytara
• Ivo Dvořák – baskytara
• Miroslav Tůma – varhany
• Dušan Kotlár – bicí
Amethyst byla pevně zakořeněná v libereckém regionu, ale její působení zdaleka nepřekračovalo jen hranice města – koncertovala napříč severními Čechami.
Zvláštní kapitolou bylo nahrávání ve studiu Československého rozhlasu v Liberci.