31/01/2024
ENG below
Ťuky ťuk, je tu někdo? Vím, vím, dlouho předlouho jsem tu nebyla, ale doufám, že jste na mě úplně nezapomněli.....Hlásím se 🙋♀️, žiju a jsem stále tady.
Je to tak dlouho, že ani nevím, zda to ještě umím... a jo, přiznávám se, tento obrázek mám už nějakou dobu (čti tak dva a půl týdne) nachystaný, jen nevím, co k němu napsat, kde začít, jak to pojmout 🤷🏼♀️
Snad mi odpustíte, že to bude možná trošku kostrbaté… a já budu doufat, že to je jako jízda na kole, nasedneš a prostě po chvíli zas jedeš.
Uplynulo tolik času a mám pocit, že už ani nevím, jak se drží tužka. Moc jsem toho za poslední měsíce netvořila, ale ráda bych to změnila. A když jsem u .draws viděla výzvu “nakresli po svém DTIYS,” přišlo mi to jako skvělý impuls. Jak jsem to malovala, vrátily se mi pocity, které jsem při tvorbě měla... prostě mi bylo dobře na duši. Moc mě ten proces bavil, malování mě naplňovalo. A tak jsem tu zase po dlouhé době s jedním obrázkem od srdce ♥️
ENG
Knock knock, anyone here? I know, I know, I haven’t been here for too long, but I hope you haven’t forgotten me completely.....I’m logged in, I’m alive and I’m still here.
It’s been so long, I don’t even know if I can still do it... And yeah, I confess, I’ve had this picture ready for a while (read: two and a half weeks), I just don’t know what to write, where to start, how to conceptualize it.
I hope you’ll forgive me that it might be a bit skeletal... and I’ll hope that it’s like riding a bike, you get on and just ride again after a while.
So much time has passed and I feel like I don’t even know how to hold a pencil anymore. I haven’t created much in the last few months, but I’d like to change that. And when I saw the challenge at .draws .draws to “draw your DTIYS,” I thought it was a great incentive. As I painted it, the feelings I had while creating came back... it just felt good to my soul. I really enjoyed the process, painting was fulfilling. And so here I am again after a long time with one picture from the heart.♥️
