18/05/2017
Mnohé z vás zajímá "proč", tak jsem se rozhodla s vámi podělit o náš příběh. Vždy, když něco začíná, musí jednou skončit (to jinak nejde), ale ani my jsme netušily, že tak brzy. Hlasů proti bylo už ze začátku mraky, ale my jely dál za podpory našich rodin a našich blízkých. Myslím, že jsme nachystaly krásný projekt, abychom rozpohybovaly volnočasové dění v KM a hlavně lidi, aby začali tvořit, plnit si své sny, bořit komplexy a bloky ve svých již roky zanesených strukturách, a aby děti ukázali nám dospělým, že se nemusí bát a mohou vyzkoušet vše.
Jenže k tomu, aby Pětikvítek fungoval, potřebujeme vás všechny. Za těch 7 měsíců se nám nepodařilo se s vámi tak propojit, aby nás naše činnost bavila, vyvolat zájem, abychom měli vaše reakce a ohlasy, a to je ta zásadní příčina, proč. Myslela jsem si, že po vydařených akcích vás uvidíme častěji, ale nestalo se tak. Proto jsme se rozhodly přizpůsobit toku této řeky a jdeme vstříc změnám, které nás čekají.
Pětikvítek přinesl mnoho krásných zážitků, nových zkušeností a moc děkuji všem švadlenkám, které podpořily Hanulku v její látkové tvorbě a zjištění, že klidně může vést kurzy šití, že je vám s ní dobře a moc ji přeji, abyste jí podporovaly dále a jezdily za ní na kurzy, i když budou jinde.
Dále děkuji všem dětem a rodičům, kteří k nám zavítali a trávili s námi radostný čas, Jarce, která chystala pro vás kurzy scrapbooku a zentagle, Marcelce, která pečovala o čistotu a vaše plná bříška a samozřejmě dalším lidem, bez kterých by to nešlo.
A co říct na závěr příběhu? Lidi, nebojte se a tvořte!!! Uvidíte, že neskutečně obohatíte svůj život radostí, vzrušením a zjištěním, že Váš Život Má Smysl. Snadněji se poperete s překážkami, strastmi a bolestmi na Vaší životní cestě
a najednou zjistíte, že jdete po ulici a usmíváte se…
Lucie
