Astropohled.cz

Astropohled.cz Unikátní pohledy na vesmír i na náš svět končí často skrytě na discích. Jsme tu, abychom to změnili.

Zvaž vědu! podruhé v Praze. Středoškolské vědecké hvězdy opět míří do Senátu Parlamentu ČR. ✨Desítka středoškoláků, co s...
31/05/2026

Zvaž vědu! podruhé v Praze. Středoškolské vědecké hvězdy opět míří do Senátu Parlamentu ČR. ✨

Desítka středoškoláků, co se rozhodla vlastním dílem posunout lidské poznání o kus dál. Deset příběhů odvážlivců, kteří se nebáli vymykat zaběhlým pravidlům střední školy ještě před maturitou. 250 účastníků, které do Senátu 8. června přitáhne jediná emoce – zvědavost. Právě těmito slovy by se dala popsat akce Zvaž vědu! Praha 2026, která se bude konat již za dva týdny v Senátu Parlamentu České republiky. Představí to nejlepší, co současná věda dokáže nabídnout a nakopne stovky středoškoláků vstříc vlastní vědecké kariéře.

„Zvaž vědu! je pro mě srdeční záležitost. Přinášet vášeň pro vědu k nyní již tisícům středoškoláků po celé republice má obrovský smysl a dopady vidíme všude kolem sebe. V březnu se nám mimořádně vydařila akce v Brně, v květnu zase skvěle dopadla konference v Českých Budějovicích. Pevně věřím, že Praha naváže na tyto vynikající výsledky a o Zvaž vědu! bude opravdu hodně slyšet“, shrnuje ředitel organizace Jan Herzig.

Když se řekne věda, leckdo si představí vědecké pracovníky, kteří svému oboru obětovali celý život. Co se ale stane, když si vědecký výzkum zamiluje někdo na střední? Vědecké instituce jdou přesně těmto studentům naproti. Nejen díky tomu můžeme představit v rámci Zvaž vědu! Praha další jedinečné příběhy studentů, jejichž životy pomalu ale jistě pohltil výzkum.

Unikátní pohled na dobývání vesmíru nabídnou Daniel Biskup a Jonáš Neruda. Dva kadeti projektu Česká cesta do vesmíru, kteří na jaře 2026 osobně přihlíželi startu rakety SLS s misí Artemis II přímo z mysu Canaveral na Floridě. Ve své přednášce přiblíží nejen to, jak funguje samotná raketa SLS a kosmická loď Orion, ale i širší plány NASA - od návratu lidí k Měsíci až po budoucí výpravy k Marsu. Nebudou přitom chybět osobní dojmy z historického okamžiku, který se prostě nedá zažít jinak než na vlastní kůži.

Věda má ale mnoho tváří. Lucie Ovčačíková například zkoumá cyklizaci peptidů. Proteiny, tedy peptidy se specifickou funkcí, patří mezi nejdůležitější molekuly života. Díky své jedinečné struktuře hrají důležitou roli ve všech organismech a dnes jejich význam narůstá i v moderní medicíně. Přednáška představí cyklizaci peptidů – úpravu, která může zvýšit stabilitu a účinnost těchto molekul – i vývoj nové metody této modifikace.

O tom, že vesmír lze číst jako otevřenou knihu, promluví již zmíněný Jan Herzig. Student, který se ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR věnuje výzkumu exoplanet. Jeho přednáška ukáže, jak elektromagnetické spektrum slouží vědcům jako univerzální nástroj: umožňuje zjišťovat složení vzdálených hvězd, hledat stopy života na exoplanetách i nahlédnout do doby vzniku prvních galaxií. Jeho výzkum ho mimo jiné dovedl přes SOČ až na Taiwan International Science Fair, což je skvělou ukázkou toho, kam až může studenta věda posunout.

Velmi široký záběr svých aktivit má začínající student Harvardu Leonard Walletzký a právě o tom, že člověk v životě nemusí mít jasno, bude hovořit ve své přednášce. Leo se začal o vědu zajímat, když byl jeho mladšímu bratrovi diagnostikován autismus. Od té doby se ve spolupráci s Masarykovou univerzitou podílel na výzkumu autismu – konkrétně na tom, jaké mechanismy v našem DNA za ním mohou stát. S touto prací uspěl loni i na nejprestižnější světové přehlídce středoškolských vědeckých prací Regeneron ISEF v USA. Kromě vědy mu ale imponuje divadlo, muzikály, tanec a režie. Právě o tom, jak tyto na první pohled rozdílné zájmy umění a vědy skloubit, bude ve své přednášce hovořit.

Co mají společného Česká republika a oceány vzdálené tisíce kilometrů? Proč jsou ghost nets považovány za jeden z největších skrytých problémů mořských ekosystémů? A jak se může středoškolský nápad proměnit ve výzkum s globálním přesahem? Přednáška Kristýny Říhové vás vezme od české laboratoře až k oceánu a ukáže, že i země bez moře může pomáhat chránit to největší, co naše planeta má.

Další přednášky poodhalí například výzkum vstřebávání léčiv do lidského těla, cestu od vědecké práce ke startupu nebo pokrok ve vývoji kvantových počítačů. To všechno spolu s nabídkami konkrétních příležitostí, jak se do vědy zapojit už na střední škole.

Program nově doplní i workshopy, které nabídnou jedinečný prostor pro diskusi o tom, jak na střední napsat vědeckou práci, jak funguje svět vědy, proč jsou ve vědě důležité komunikační dovednosti nebo jak se stát vědkyní. V průběhu dne budou k dispozici i stánky představující interaktivní experimenty a další zajímavé aktivity pro středoškoláky, po skončení hlavní části programu pak účastníci dostanou možnost osobně navštívit nejvýznamnější vědecká pracoviště v Praze. Celá akce bude také streamována na YouTube (https://youtube.com/).

Zvaž vědu! nabízí unikátní platformu, kde se mohou úspěšní mladí vědci navzájem poznat, přivést své vrstevníky do světa vědy a představit schopnosti nastupující generace široké veřejnosti. Organizace vznikla v roce 2023 v Plzni a od samého počátku za ní stojí rovněž sami aktivní středoškoláci. Pod hlavičkou Zvaž vědu! se již uskutečnily velké akce v Plzni, Praze, Brně a Českých Budějovicích. Celkem se akcí zúčastnilo na 1900 studentů z více než 145 škol napříč celou zemí i mimo ni, kteří měli tu šanci zažít přes 80 unikátních přednášek. Svým působením projekt buduje jedinečnou celostátní komunitu budoucích vědců, inženýrů i podnikatelů. Kompletní informace o nadcházející akci i dalších aktivitách organizace jsou k nalezení na webových stránkách (https://zvazvedu.cz).

Zdroj obrázku: Zvaž vědu!

K ISS vyrazila zásobovací mise SpX-34 🚀V pátek 15. května ve 12:05 SELČ odstartovala z rampy SLC-40 na kosmodromu CCSFS ...
17/05/2026

K ISS vyrazila zásobovací mise SpX-34 🚀

V pátek 15. května ve 12:05 SELČ odstartovala z rampy SLC-40 na kosmodromu CCSFS raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Na oběžnou dráhu vynesla zásobovací kosmickou loď Dragon 2 s označením C209, pro kterou to je již šestá mise v pořadí. Jejím cílem byla Mezinárodní kosmická stanice (ISS), na níž dopravila téměř tři tuny nákladu.

Náklad tvoří především experimenty, spotřební materiál a zásoby pro posádku a materiály pro výstupy do volného kosmického prostoru či modernizaci stanice. Za zmínku stojí vědecký přístroj CLARREO Pathfinder měřící sluneční záření odražené od Země s vysokou přesností. Data z něj budou tak přesná, že poslouží ke kalibraci dalších senzorů podobného typu na orbitě. Tato měření mohou pomoci lépe pochopit, jak citlivá je naše planeta na emise skleníkových plynů.

Zajímavým biologickým experimentem, který Dragon na ISS přivezl, je ODYSSEY (výsledky mikrobiální dynamiky v mikrogravitaci). Ověří přesnost simulátorů mikrogravitace na Zemi prostřednictvím srovnání s reálným chováním dvou druhů bakterií ve vesmíru. ODYSSEY bude zkoumat tvorbu biofilmů a výměnu genetického materiálu u bakterií v prostředí mikrogravitace.

Cargo Dragon se k dokovacímu uzlu modulu Harmony na ISS autonomně připojil dnes ve 12:37 SELČ. Jeho bezpečné připojení sledovali astronauti Jack Hathaway a Sophie Adenot. Dragon u stanice stráví přibližně měsíc a poté se vrátí s nákladem, který je potřeba z ISS dopravit zpět na Zemi.

Zdroj obrázku: X/SpaceX

Toto je rozhodně příběh, který stojí za to sdílet! :)
13/05/2026

Toto je rozhodně příběh, který stojí za to sdílet! :)

27/04/2026

Mladí astrofotografové z Liberecka dosahují světové úrovně díky libereckému planetáriu

V Libereckém kraji se díky mimořádné podpoře tamního planetária dostává možnosti mladým astrofotografům dosáhnout velmi rychle vysoké úrovně a pořizovat snímky vesmíru srovnatelné se světovou špičkou v oboru. Někteří z těchto mladých autorů již získali i významná ocenění, například v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA. Velkoformátové astrofotografie na plátně s těmito skutečně unikátními snímky lze získat právě v libereckém iQplanetáriu a podpořit tak činnost nejen těchto astrofotografů, ale i tuto činnost planetária samotného v budoucnu. https://www.astro.cz/clanky/ostatni/mladi-astrofotografove-z-liberecka-dosahuji-svetove-urovne-diky-libereckemu-planetariu.html

Návštěva Měsíce po 54 letech. Vemte si pár sekund času a podívejte se na tu krásu. Na chvíli se zastavte a představte si...
07/04/2026

Návštěva Měsíce po 54 letech. Vemte si pár sekund času a podívejte se na tu krásu. Na chvíli se zastavte a představte si, že tohle vidíte. Všichni, které znáte jsou za tím horizontem našeho souputníka, který lidé navštívili naposledy před 54 lety. Všechno se odehrává tam.

Na druhém snímku vidíme zatmění Slunce z orbity Měsíce. Naprosto a doslova jedinečný snímek.

Nové obrazy s tématikou Artemis II si zaslouží vlastní kategorii a pracujeme na nich!

Zdroj dat: https://x.com/WhiteHouse?lang=en
Credit: NASA

🚀 Lidstvo se po 50 letech vrací k Měsíci! 🌕Od poslední mise programu Apollo uběhlo více než půlstoletí. Včera v brzkých ...
03/04/2026

🚀 Lidstvo se po 50 letech vrací k Měsíci! 🌕

Od poslední mise programu Apollo uběhlo více než půlstoletí. Včera v brzkých ranních hodinách začala v pořadí druhá mise programu Artemis a lidé se poprvé v tomto století vydali na cestu k naší jediné přirozené družici. Poprvé se také v rámci této mise k Měsíci podívá žena a Afroameričan. Posádku mise Artemis II tvoří celkem čtyři lidé: velitel Reid Wiseman, pilot Victor Glover, specialistka letu Christina Koch a specialista letu Jeremy Hansen.

Před startem se objevily komplikace se systémem FTS (Flight Termination System). Systém ukončení letu (FTS) slouží pro zničení nosiče v případě havárie. Tyto komplikace byly ale poměrně rychle vyřešeny. Plánované zastavení odpočtu v čase T-10 minut bylo prodlouženo, aby bylo týmům umožněno provést závěrečné kontroly. Další menší problémy inženýři neshledali jako závažné a technici mohli opustit zázemí startovního komplexu.

Zastavený odpočet se rozběhl a v 0:35 SELČ se od rampy LC-39B odlepila téměř stometrová raketa SLS a historický návrat člověka k Měsíci započal. Start probíhal podle plánu. Nejprve byly odhozeny pomocné boostery SRB na tuhé pohonné látky. Poté proběhla separace druhého stupně ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage) s lodí Orion od centrálního stupně.

Následovalo rozvinutí fotovoltaických panelů na kosmické lodi Orion a potom i její odpojení od stupně ICPS. Posádka následně otestovala manuální řízení lodi a byl proveden manévr pro zvýšení perigea oběžné dráhy.

Posádka také hlásila problémy s palubní toaletou, které se Christině Koch podařilo vyřešit.

Druhý letový den astronauti testovali systémy podpory života, provedli jeden z experimentů a natáčeli dokument pro National Geographic. Nejdůležitější bylo však úspěšné provedení manévru TLI (Translunar injection), který loď Orion nazvanou Integrity i s posádkou nasměroval k Měsíci.

Dnes se astronauti zabývali technologickým experimentem HERA, jehož základem jsou radiační detektory dodané českou společností Advacam. Domů také poslali první fotografie Země ve vysokém rozlišení pořízené z prosklených oken lodi.

Zdroje obrázků: NASA, NASA HQ Photo, X / John Kraus

Kdo šel spát nebo stream nestihl, zde najdete pár snímků ze startu, který proběhl dnes po půlnoci. Po 54 letech se lidé ...
02/04/2026

Kdo šel spát nebo stream nestihl, zde najdete pár snímků ze startu, který proběhl dnes po půlnoci. Po 54 letech se lidé vrací k Měsíci!

Zdroj snímků:
živý stream NASA (probíhá nepřetržitě po celou dobu mise)
https://www.youtube.com/watch?v=6RwfNBtepa4

Zpracování:
Astropohled.cz (drobné úpravy barev, kontrastu, šumu a retuše chyb přenosu)

V 00:24 našeho času se lidé možná vydají zase k Měsíci!Kdo by chtěl sledovat start rakety SLS živě, může zde. Naposledy ...
01/04/2026

V 00:24 našeho času se lidé možná vydají zase k Měsíci!

Kdo by chtěl sledovat start rakety SLS živě, může zde. Naposledy lidé našeho souputníka navštívili před 54 lety.

Živý a český komentář poskytuje Kosmonautix
https://kosmonautix.cz/2026/04/01/zive-a-cesky-lide-se-vraci-k-mesici/

V mezičase je možné sledovat průběh v angličtině zde:
https://www.youtube.com/watch?v=m3kR2KK8TEs

Po startu proběhne pokus o sledování lodě Orion z Itálie bude na YouTube kanálu The Virtual Telescope Project
https://www.youtube.com/watch?v=BeXScpF65D0

This feed will provide continuous coverage of Artemis II mission activities with live commentary, beginning with tanking of the SLS (Space Launch System) roc...

Další změny v programu návratu lidí na Měsíc! 📣NASA dne 24. března uspořádala akci s názvem Ignition. Šlo o jakousi prez...
29/03/2026

Další změny v programu návratu lidí na Měsíc! 📣

NASA dne 24. března uspořádala akci s názvem Ignition. Šlo o jakousi prezentaci plánů nové administrace agentury pod vedením Jareda Isaacmana. Hlavním cílem je vrátit lidi na Měsíc do konce mandátu současného amerického prezidenta Donalda Trumpa a zajistit trvalou přítomnost Američanů na Měsíci. Plány jsou v souladu s dokumentem National Space Policy vydaným prezidentem.

Akce zasahovala hned do několika oblastí: budoucnosti rakety SLS, osudu stanice Gateway, plánů na lunární základnu, zajištění přítomnosti na nízké oběžné dráze i využití jaderného pohonu ve vesmíru.

Dříve představený harmonogram by měl platit do mise Artemis IV. Od mise Artemis V nová administrace stanovuje cíl přistání na povrchu Měsíce každých šest měsíců. Kadence se případně může zvýšit. Raketa SLS zůstane i nadále ve verzi Block 1 kvůli zvýšení kadence startů. V delším horizontu se nevylučuje ani přechod na komerční dopravce.

Projekt stanice Gateway byl pozastaven na dobu neurčitou. Prostředky původně určené pro Gateway budou přesměrovány na výstavbu lunární základny. Ta bude vybudována na jižním pólu Měsíce ve třech fázích. První fáze zahrnuje nárůst misí programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), což je program malých komerčních lunárních landerů. Měla by trvat od roku 2026 do roku 2028. V rámci druhé fáze (2029–2032) bude postavena první infrastruktura na povrchu a proběhnou krátké testovací pobyty astronautů uvnitř habitatu. Třetí fáze (2033+) bude znamenat už trvalý pobyt posádky, rozšiřování pozemních modulů a využívání zdrojů dostupných na Měsíci. Základna poslouží k získání zkušeností pro budování marsovské stanice v budoucnosti a má vyhrazený rozpočet přibližně dvacet miliard dolarů během sedmi let.

Byla také představena strategie pro zajištění trvalé přítomnosti Američanů na nízké oběžné dráze Země (LEO) po konci existence Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Spoléhá se primárně na komerční firmy. Zároveň NASA představila záměr využít jadernou energii ve vesmíru. Před koncem roku 2028 má být vypuštěna kosmická loď Space Reactor-1 Freedom – historicky první meziplanetární loď na jaderný pohon. Reaktor bude vyrábět energii pro iontové motory. Její misí bude dopravení tří průzkumných dronů k Marsu. Ty budou operovat na povrchu rudé planety. Plány zahrnují i využití jaderné energie na povrchu Měsíce k výrobě elektřiny.

Zdroj obrázků: X /

Rozsáhlé změny v programu návratu lidí na Měsíc ❗Americký úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) 27. února na tiskové k...
08/03/2026

Rozsáhlé změny v programu návratu lidí na Měsíc ❗

Americký úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) 27. února na tiskové konferenci představil první velké změny v programu Artemis, které připravuje vedení agentury v čele s administrátorem Jaredem Isaacmanem. Nový harmonogram vizuálně shrnuje infografika od NASA, kterou vidíte na přiloženém obrázku.

Hlavním cílem programu je nadále vrátit americké astronauty na Měsíc a zajistit tam jejich trvalou přítomnost. Mise Artemis II, v rámci níž letos čtyřčlenná posádka obletí naší přirozenou družici, zůstává rovněž beze změny.

Dosavadní plán počítal s přistáním lidské posádky na lunárním povrchu při misi Artemis III. Podle nového harmonogramu bude Artemis III čistě testovací let. Zůstane na oběžné dráze Země, kde se spojí s jedním či oběma plánovanými přistávacími moduly. Landery dodají komerční společnosti SpaceX (upravená verze Starship) a Blue Origin. Cílem bude prověřit všechny systémy lodi Orion i zmíněných landerů. Testovat se bude také technická připravenost nových skafandrů pro lunární vycházky. Artemis III odstartuje již v roce 2027, což je dříve, než se původně předpokládalo. Vedení NASA chce tímto krokem zvýšit kadenci startů rakety SLS. Lidé se tak poprvé v tomto století podívají na povrch Měsíce až při následujícím letu Artemis IV. Ta by mohla proběhnout v roce 2028.

Nově se nepočítá se silnějším druhým stupněm EUS (Exploration Upper Stage) pro raketu SLS. Nosič měl mít dva možné druhé stupně – slabší ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage) a silnější EUS. ICPS měl být použit pouze při prvních třech misích programu Artemis, poté jej měl nahradit EUS. Aktuálně jej má nahradit horní stupeň Centaur V společnosti United Launch Alliance, který se používá i na raketě Vulcan.

NASA v novém harmonogramu nikde nezmínila stanici Gateway. Ta měla být umístěna na oběžné dráze Měsíce a podílet se na ní měly i další kosmické agentury. Jak už název napovídá, Gateway neměla sloužit jen pro mise na Měsíc. Byla koncipována jakožto „brána“ do hlubokého vesmíru a základna pro budoucí lety lidské posádky k Marsu. Není oficiálně potvrzeno, že je projekt definitivně zrušen, ale jeho budoucnost je velmi nejasná. První dva moduly stanice PPE a HALO jsou již ve výrobě. Jejich osud zatím rovněž není znám. Zrušení stanice by znamenalo ztrátu projektu s obrovským vědeckým i technologickým potenciálem.

Zdroj obrázku: NASA

Adresa

Hradec Králové

Telefon

+420737723344

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Astropohled.cz zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Sdílet