28/02/2021
MATĚJSKÁ POUŤ
Zatímco sedláci chystali pluhy na pole k orbě, v Praze se v tento den nebo v neděli následující po svátku sv. Matěje konala první jarní pouť roku. Pouť je spjatá se skutečným putováním farníků v den svátku patrona k uctění jediného kostela sv. Matěje v metropoli, a to již od roku 1595. Kostel stojí na návrší v dnešní čtvrti Dejvice, na návsi někdejší obce Stará Šárka.
Původní kostel nechal postavit roku 971 kníže Boleslav II. Z vděčnosti, že na tomto místě vyvázl se zdravou kůží při napadení medvědem. Jedna verze praví, že knížeti pomohl sám svatý Matěj, jiná, že medvěd byl ochočený a patřil tamnímu chalupníkovi, který se jmenoval Matěj a další legenda mluví o tom, že kostel byl založen na památku pobité družiny legendárního Ctirada v Dívčí válce…
V první polovině 20. století, a zvláště v meziválečném období se pouť rozvinula do celopražské jarní zábavy a také zažívala svou největší slávu. Nedělní účast se odhadovala až na čtvrt milionu lidí. Matějská pouť byla nejen první v Čechách, ale i snad v celé Evropě. Úžasnou atmosféru poutě dokreslovaly stovky stánků s pouťovým zbožím, houpačky, kolotoče, střelnice, různá vystoupení cirkusových umělců a artistů, prodejci planet k odkrytí budoucnosti, velká panoptika, často strašidelně laděná, fyzická zápolení siláků, zvěřince, vedle nich humorné scénky a zábavy pro děti. Babky s ošatkami perníčků a soudky okurek a spousta dalších po domácku vyrobených drobností. S přibývajícím pokrokem doplnily pouť i technické atrakce typu „ruské kolo“ nebo „lochneska“. Dámy sem přinášely první jarní módu, milenci si dávali pověstná perníková srdce nebo první svazečky sněženek. Prostě ještě v polovině 20. století Praha žila „Matějskou“. Tuto dobovou atmosféru trefně vystihují slova populární písně Karla Hašlera: „U svatého Matěje, když se slunko zasměje, na pouti je hezkých panen, jak když máku naseje“.
Od roku 1963 se Matějská pouť koná v areálu Výstaviště v Holešovicích.
obraz: Jožka Ryšavá-Kačírková (1911-1971)
