DÍLO

21/05/2026

Umění může v takové době být útočištěm od chaosu a bolestí polykrize, a nebude to málo; měli bychom ale dbát o to, aby tuto útěchu neposkytovalo jen elitám. Jiné umění a jiní tvůrci a tvůrkyně ale budou chtít zasahovat do dění, měnit ho, zlepšovat (doufejme, že ne zhoršovat). V této volbě a jejích mezistupních vidím jeden aspekt svobody umění, která nespočívá v libovůli a nezodpovědnosti.

Kunsthistorička, teoretička a publicista Milena Bartlová odpovídá v naší anketě, kterou připravuje Lenka Dombrovská.

Anketa / díl první / Milena Bartlová

20/05/2026

Torčíkova prvotina, jakkoli silně tematizuje sebeuvědomění, sebeidentifikaci, nalezení vlastní sexuality na tzv. okraji normality, je mnohem více kritikou manosféry. Kritikou vulgárního, brutálního mužství, stereotypu, že „chlap“ je silová společenská role oprávněně zastávající konzervativní hodnoty nadřazenosti nad ženou či nad jakýmkoli jiným mužem, který není bílý, heterosexuální a „zdravý“. Torčík ovšem svoji kritiku těchto aspektů mužství, postavenou více či méně na vlastní autopsii dospívajícího gaye na maloměstě nepodává jako literární manifest jinakosti. Nevyřizuje si účty.

Píše publicista Dominik Melichar o knize a inscenaci Rozložíš paměť z Nakladatelství Paseka a z HaDivadlo.

O adaptaci q***r románu Marka Torčíka Rozložíš paměť v brněnském HaDivadle.

18/05/2026

"Proto myslím, že se politicky má angažovat každý člověk, v tom, co umí, a to navzdory tomu, že člověk rozumně myslící a cítící nemusí na dnešním trhu s blbostmi na první dobrou uspět.
Umělci mají zakoušet, třeba i provokativně, co může náš svět proměnit k lepšímu, anebo alespoň zabránit tomu, aby nebyl ještě horší. Současně by ale umění nemělo světu diktovat předem dané triviální odpovědi a vydělávat na replikaci krávovin a ptákovin. Nadále tudíž vlastně trvám na tom, co už jsem jednou napsal: umění by se mělo angažovat především svou schopností reflektovat složitost a mnohoznačnost reálného bytí na této planetě."

Píše literární a divadelní historik, teoretik, a publicista Pavel Janoušek v časopise DÍLO 011 s tématem Angažované divadlo.

Jakou roli hraje umění v době krizí? Má umění nést společenskou nebo politickou odpovědnost? Může umění proměňovat společnost?

17/05/2026

"Výstava s názvem The Battle Between YES and NO (Souboj mezi ANO a NE) kurátorovala Christelle Havranek, která se před svým angažmá v galerii věnovala studiu české avantgardy a působila i v pražské Národní galerii. Vstup autora do architektury a dramaturgie výstavy je ale patrný od první chvíle, kdy návštěvnictvo pochopí, že struktura hal a pokojíčků, kterými prochází, odráží Kentridgova diorámata, nákresy a modely. A v závěru expozice se v dlouhé skleněné vitríně setkáme také s modelem výstavy – čímž jako by se zpřítomnilo autorské gesto ukryté ve struktuře galerijní plochy."

Píše publicista, filozof, pedagog a člen skupiny DÍLO Jan Motal o právě probíhající výstavě Williama Kentridge v Kunsthalle Praha.

V pražské Kunsthalle vystavuje William Kentridge, který se narodil roku 1955 v Johannesburgu a je bojovníkem proti jihoafrickému apartheidu, kritikem státu, moci a neúnavným uměleckým experimentátorem.

16/05/2026

"Autoritářství totiž nezačíná pálením knih. Začíná mnohem nenápadněji — snahou přesvědčit veřejnost, že kritický umělec je škůdce, člověk odtržený od reality a každodennosti, někdo, kdo kazí obraz země. Stačí vytvořit atmosféru podezření a z kultury se pomalu stává prostor autocenzury, která je pro umění často nebezpečnější než otevřený zákaz. A kultura, která se bojí konfliktu, se postupně mění v marketing."

Píše publicistka, dramaturgyně a členka skupiny DÍLO, Lenka Dombrovská v úvodníku nejnovějšího čísla našeho časopisu s tématem Angažované umění.

Jedenácté číslo časopisu DÍLO má téma ANGAŽOVANÉ UMĚNÍ.

15/05/2026

Vyšlo DÍLO 011 s tématem Angažované umění. Texty budou přibývat do konce sezony. Ale už nyní lze číst zamyšlení od členů skupiny i externích autorek a autorů. Psaly a psali: Lenka Dombrovská, Milena Bartlová, Pavel Janoušek, Dominik Melichar, Richard L. Kramár, Jan Motal.
Obrázek je opět od Michal Nagypál.

11/05/2026

Noc tribádek Pera Olova Enquista v Divadlo pod Palmovkou reflektuje Sarka Svabova.

"Michal Lang režíruje Enquista téměř bez škrtů a půl století starý, náročný text zpřístupňuje nenásilně pomocí nuancované herecké interpretace. Největší díl zodpovědnosti pak leží na bedrech Jana Teplého. A zásluhou jeho přesvědčivé tvárnosti je Strindberg skutečně dnešním rozčarovaným mužem, ohroženým neúprosnými feminizačními tlaky, který je rovnou měrou nesnesitelný machista, směšný zpátečník i nepotřebný, soucit vzbuzující odpadlík. Kdo je dnes utlačovanější a kdo komu víc vysává krev, zůstává nezodpovězenou otázkou k individuální reflexi."

Noc tribádek je Enquistovou první a zároveň nejznámější hrou. V dubnu ji uvedlo Divadlo pod Palmovkou v režii Michala Langa.

06/05/2026

Veronika Holečková píše o české premiéře vztahové komedie Večeře s přáteli, ze kterou autor Donald Margulies obdržel Pulitzerovu cenu. Uvedlo ji Divadlo NaHraně v režii Šimona Dominika.

"Dynamika dlouholetých partnerských vztahů představuje vděčné, avšak interpretačně zrádné divadelní téma. Udržet hranici mezi pronikavou psychologickou sondou a banální telenovelou totiž vyžaduje cit pro detail i kvalitní textovou předlohu. Inscenace Večeře s přáteli v režii Šimona Dominika předkládá divákovi „případovou studii“ dvou manželských párů – zatímco jeden zdánlivě pevně kotví ve sdílené rutině, druhý se před našima očima nevyhnutelně rozpadá. Sleduje dvě odlišné vývojové trajektorie, jimiž se může partnerství po letech soužití vydat, a zkoumá, jak rozklad jednoho vztahu funguje coby katalyzátor krize ve vztahu druhém."

Českou premiéru vztahové komedie Večeře s přáteli, ze kterou autor Donald Margulies obdržel Pulitzerovu cenu, uvedlo Divadlo NaHraně v režii Šimona Dominika.

20/04/2026

Uprchlictví, Praha
👉🏻 performativní procházka Malou Stranou 24., 25. a 26. 4. 2026
🌍 setkání
✊🏽mobilizace

DÍLO: Po zlatých stezkách

19/04/2026

"Lidé z Gazy, které znám, mi připomínají generaci mých prarodičů. Je to všechno tak povědomé. Mám pocit, jako by to byla moje vlastní historie — až po detail světa, který odvrací zrak a zavírá před nimi své hranice. Stejně jako to udělal nám. Podpora této genocidy ze strany Židů je pro mě, a pro mnoho dalších Židů, největší zradou našeho lidu. Jak můžeme my, kteří jsme vyrůstali s prarodiči, jejichž paže byly potetované čísly, podporovat totéž?"

Píše v čísle 010 s tématem KOŘENY časopisu DÍLO humanitární pracovnice a publicistka Natalie Bergman.

Úvaha nad tím, jaké to je být pro-palestinským a zároveň židovským hlasem v České republice.