26/04/2026
25. dubna slaví 98. narozeniny česká tanečnice, choreografka, baletni mistryně a pedagožka Olga Skálová 🩰
Začínala v sedmi letech v brněnské baletní škole Ivo Váni Psoty. Své první angažmá získala ve Státním divadle v Brně v roce 1943, kde působila takřka deset let s výjimkou totálního nasazení v letech 1944–1945. V roce 1952 přešla do Národního divadla v Praze.
Její první rolí v Národním divadle v Praze byla sólová variace v prvním jednání baletu Labutí jezero. Skálová působila jako všestranná baletní heroina, představitelka hlavně statečných, energických a mravně silných žen. Měla dokonalou technickou průpravu a vynikající tělesné dispozice, které ji umožňovaly své role obdařit detailním, psychologicky přesvědčivým zpracováním.
V roce 1957 odcestovala na šestiměsíční stáž do moskevského baletního učiliště Velkého divadla, kde studovala pod vedením profesorky Sulamif Messererové, tety slavné Maji Plisecké. Její nejznámější role byly vytvořeny v Praze pod choreografickým vedením Jiřího Němečka (Odetta a Odilie v Labutím jezeře, role v Prokofjevových baletech, Zobeida v Šeherezádě atd.).
Velmi cenné byly i její role v choreografiích Jiřího Blažka (Frigie v Chačaturjanově Spartaku, Mefistofela v Doktoru Faustovi apod.). Hrála i se svým manželem Viktorem Malcevem (Desdemona v Othellovi). V Národním divadle působila až do svého odchodu do důchodu v roce 1975.
Od roku 1969 učila externě na Taneční konzervatoři v Praze. V 70. letech se začala orientovat na vlastní choreografickou činnost. V polovině 70. let odešla z Prahy a vrátila se zpět do Brna kvůli svému druhému manželovi, jímž se stal prof. MUDr. Jaromír Vašků.
V brněnském baletu působila nejdříve jako baletní mistryně. Za tři roky nato, v roce 1977, se stala uměleckou šéfovou. Působila i jako profesorka klasického tance na brněnské konzervatoři. V roce 1995 obdržela Cenu Thálie za celoživotní taneční mistrovství 🩵
