Historie podkumburských obcí

03/04/2026

Babák - pokračování
--------------------------------
Jsou to již dva roky od chvíle, kdy jsme společně hledali informace o přeložce silnice I/16 v lokalitě Babák. Dnes vás zavedu pod samotný kopec Babák k pozůstatku bývalé silnice první třídy.

Tím nejviditelnějším, co zde po bývalé silnici zůstalo, je zbytek původního mostu. Za pomoci několika fotografií si toto místo přiblížíme.

Na první fotografii vidíme most v roce 1932, stejné místo pak i v květnu 1945. Série fotografií je pak doplněna současným stavem místa, které je zachyceno na předchozích fotografiích, a samotného mostu.

Pro připomenutí uvádím, že původní silnice první třídy byla přeložena v letech 1992 až 1998. Na východní konec této přeložky navázala v tomto desetiletí stavba I/16 Nová Paka - obchvat. Na západní konec brzy naváže stavba D35 Úlibice - obchvat.

- Archiv Jakuba Zlámala.
- Ministerstvo dopravy a spojů České republiky, Rozhodnutí z 31. 7. 2001.

27/02/2026

Badatelna Státního okresního archivu v Jičíně je po rekonstrukci od pondělí 2. března opět v provozu.

13/09/2025

20 let Noční soutěže v požárním útoku v Úbislavicích
------------------------------------------------------------
Ve středu 10. září to bylo již 20 let od prvního ročníku Noční soutěže v požárním útoku organizované SDH Úbislavice.

Někteří by jistě namítli, že v sobotu 6. září letošního roku upořádali hasiči z Úbislavic teprve 17. ročník. To je sice pravda, ale celkem 4 ročníky soutěže museli být během posledních 20 let zrušeny.

K první přestávce došlo roku 2009, kdy byl na hřišti budován nový stánek. Podobně do pořádání soutěže zasáhla i velká rekonstrukce hřiště v roce 2013. O dva roky později musela být soutěž zrušena kvůli velkému suchu. Zatím poslední pauza nastala v roce 2020 ve spojení s pandemií covid-19.

- SDH Úbislavice. Kronika SDH Úbislavice (od 1971).

04/08/2025

Obchvat Nové P**y
-------------------------------------------
Před časem jsme zde odhalili, že úsek silnice I/16 Babák - Kumburský Újezd byl zprovozněn ve třech etapách v letech 1992, 1996 a 1998.

Dnes 4. 8. krátce před 10h byl do provozu uveden navazující úsek I/16 Nová Paka obchvat.

19/07/2025

Antonín Nováček
----------------------------------------------
Antonín Nováček (1919-85) působil v úbislavické farnosti mezi srpnem 1948 a prosincem 1950. Byla to doba, kdy byla římskokatolická církev ze strany komunistické strany vnímána jako opozice řízená ze zahraničí a spojenec světového imperialismu. Nové zákony téměř podřídily církev státu.

V létě 1949 také začínají působit tzv. okresní církevní tajemníci. Jednalo se o úředníky při ONV, kteří měli na starosti duchovní ve svém obvodu (zprávy o církevní situaci na okrese, posudky, účast na poradách duchovních, kartotéka kněžích a dalších zaměstnanců aj.).

Nováček se dostával opakovaně do konfliktu s politickým režimem. Informace o něm máme z korespondence mezi ním a okresními církevními tajemníky. Uznával pouze zákony, které nebyly v rozporu s Bohem. K tomu dodával, že pokud bude mít za své názory nějaké problémy, bude dělat ševce. Patrně jím byl vyučen. Žádal o povolení vstupu do kláštera. Byl členem strany lidové.

Trnem v oku na okrese bylo to, že Nováček byl dobrým rétorem. Rád využíval poutě a kázání při nich. Navíc vlastnil motocykl značky Manet, na kterém vyrážel do okolí, kde hovořil s lidmi či přímo kázal. Máme zprávy o jeho výjezdech do Hořic, Poniklé, Lužan a Jilemnice.

Aktivně se zapojil do čtení pastýřského listu z června 1949, který hovořil o možnosti exkomunikovat ty, kteří půjdou proti církvi a jejím svobodám. Nejenže pastýřský list přečetl, ale jeho opis vyvěsil na kostelních dveřích. Následně ho četl také v Lužanech a Poniklé.

Bylo navrženo, aby byl více pracovně vytížen. Neměl by pak čas navštěvovat věřící a „negativně“ na ně působit. Kromě toho, že byl okresním církevním tajemníkem titulován coby nejhorší kněz na okrese, měl mít část viny na neutěšené politické situaci v Úbislavicích. Církevní tajemník z Nové P**y dokonce napsal církevnímu tajemníkovi do Hořic, že by mu nevadilo, pokud by se z nějaké své cesty nevrátil.

Antonín Nováček byl tedy nakonec přeložen do Sopotnice u Rychnova nad Kněžnou, kde byl po své smrti také pohřben. Přemístění problémových kněží do pohraničí, kde nebylo příliš věřících, byla běžná praxe.

Pamětníci na něho vzpomínají jako na tichého, na děti hodného
a příjemného kněze. Během svého působení v Úbislavicích dal například zavést do kostela elektrické světlo a vodu na faru. Pořídit motor k měchům u varhan však již nestihl. Po Nováčkovi přišel do Úbislavic Alois Stria.

- KAFKA, Jan. V hodině velké zkoušky: církevní politika státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2017. ISBN 978-80-7465-260-8.
- RYCHLÍK, Jan. Československo v období socialismu: 1945-1989. Praha: Vyšehrad, 2020. ISBN 978-80-7601-334-6.
- SACHEROVÁ, Vlasta, 14. 8. 2024, rozhovor autora.
- SOkA Jičín, fond MNV Úbislavice, Obecní kronika Úbislavice 1902-1963 (neusp.).
- SOkA Jičín, fond ONV Nová Paka, Římskokatolická církev, inv. č. 920.
- Soukromý archiv Jitky Militké.

15/07/2025

Historie bývalé farní budovy v Úbislavicích
-------------------------------------------------------
Po třicetileté válce zaniklo mnoho starých far. Stejně tomu tak bylo v případě farnosti Úbislavice. Po více než 140 let byly podkumburské obce přifařeny k novopacké farnosti. Poté, co Josef II. ruší některé kláštery, jsou členové řádů, kteří přišli o své působiště, umísťováni například na místa původně zaniklých far. To se již dostáváme k historii místní budovy.

V lednu roku 1787 byl coby lokalista (kněz spravující částečně samostatnou oblast) určen Ctihodný otec Jan Wamberský. Ten do Úbislavic přišel poslední lednový den. Tehdy však farní budova ještě nestála a on se musel ubytovat ve škole. Zde jen poznámka, že se patrně nejednalo o dnešní bývalou školní budovu, neb ta má pocházet až z roku 1818. V době, kdy Jan Wamberský působil v Úbislavicích, byly podkumburské obce dvojjazyčné. Jeho znalost němčiny však nebyla dobrá a byl tak o rok později na vlastní žádost přeložen. Stejně jako Wamberský musel i jeho nástupce paulán Klement Nowoweský sídlit ve školní budově.

Dne 7. dubna 1788 byly položeny základy nové farní budovy na pozemku novopacké patronace. Na stavbu dřevěné konstrukce byl povolán tesař Jan Juza z Jičína. Zednické práce pak zajišťovali Jan Karel z Úbislavic a Václav Kracík Proseče u Jičína. Pro základy bylo použito kamenů, které po dobu 30 let ležely před hřbitovem, původně připravené pro stavbu zvonice.

Celá stavba tehdy stála 1 200 zlatých a byla úspěšně dokončena 15. září 1788. Stavba tak trvala pouhých pět měsíců.

Mezi farní a školní budovou stála mezi léty 1831 až 1946 farní stodola. Skrze tuto stodolu byla vyměřena okresní silnice ku Zboží, která se začala stavět v roce 1931. Tehdy však bylo dohodnuto zde stodolu ponechat. Odstraněna byla až v létě 1946. Pro vedle stojící školní budovu znamenalo zbourání stodoly více světla a méně vlhkosti.

O farní budově víme také následující.
Ve dnech 13. a 14. září 1901 byl na faře ubytován velitel c. a k. vojska. V rámci chystaného cvičení se cca 1800 mužů ubytovalo mimo jiné ve školní budově.
Dne 3. ledna 1904 ji před vyhořením zachránil vysoký štít vedlejší hospody, která tehdy vyhořela a zůstaly z ní pouze obvodové zdi.
Od února 1939 byl na faře ubytován vrchní strážmistr B. Koloušek z četnické stanice Úbislavice.
V padesátých letech minulého století si pronajímá místnosti na faře MNV, JZD a pošta.
Na počátku 60. let při rekonstrukci školní budovy probíhala na faře výuka obou místních tříd.

Farní budova byla dne 9. února 1962 znárodněna a do rukou církve se vrací až po roce 1989. Do roku 2003 zde ale ještě sídlil obecní úřad a pošta. Ke konci roku 2003 pak farnost prodala budovu soukromé osobě.

- Obec Úbislavice, Úbislavice 1357-2007, Jičín: Vosáhlo, 2007.
- Římskokatolická farnost Nová Paka, Pamětní kniha kolatury Úbislavice (1836-1955/2005).
- SOkA Jičín, fond MNV Úbislavice, Obecní kronika Úbislavice 1902-1963 (neusp.).
- SOkA Jičín, fond Národní škola Úbislavice, Školní kronika 1897-1977 (neusp.).
- SOkA Jičín, fond Obecní úřad Úbislavice, Obecní kronika Úbislavice 1986-2011 (neusp.).

27/06/2025

17/05/2025

Sto let od odhalení pomníku padlým v Úbislavicích (17. 5. 1925)

12/05/2025

Neznámí vojíni 1945
---------------------------
Na mnoha hřbitovech najdeme tzv. hroby neznámého vojína. Do jisté míry je toto pojmenování jistě zástupné. Na hřbitovech na Stavě a v Úbislavicích se takovéto hroby nacházejí také.

Zprávy o těchto hrobech jsou kusé. Částečně ověřit se podařilo pouze jména dvou mužů (Vasil Kaluzný/Kaluznin Jefimovič/Jefomovič/Jefonovič a Nikolaj), kteří zde jsou či byli pohřbeni.

Nikolaj zemřel v únoru 1945 na Kumburském Újezdě u Josefa Militkého na tyfus. Již zesnulá paní Bajerová od stavského kostelíčka měla být svědkyní jeho pohřbu. Měl to snad být mladý drobný chlapec.

Informace o osudech výše jmenovaného Vasila jsou rozporuplné. S jistotou víme, že zemřel zastřelením 12. (jiné prameny uvádějí 13.) května 1945. Některé prameny uvádějí i jeho věk a původ. Pocházet měl od Charkova a dožít se 33 let.

Důvod jeho zastřelení však nelze jednoznačně určit. Mezi lidmi v obci se dodnes povídá příběh, který má však mnoho verzí. Ty však spojuje místo a způsob smrti, tedy Ottmarův lom na Stavě a zastřelení. Důvody tohoto činu se však různí.

Pokud zůstaneme u zastřelení coby příčiny smrti, nabízí se nám hned několik variant příběhu. Mohlo jít o trest za krádež kola na Stavě, či o hádku mezi dvěma vojáky. Tuto variantu by podporoval i zápis v Památníku Velitelství stanice SNB Úbislavice, který je však psán zhruba jeden či dva roky po této události. Podle něho došlo onoho květnového dne mezi Vasilem a velitelem partyzánského oddílu por. Lepechinem k hádce, která skončila zastřelením Vasila na silnici „Nouzovce“ a pohřbem na hřbitově v Úbislavicích ještě téhož dne.

Nabízí se i více romantická verze příběhu. Podle ní Vasil skočil ze skály v lomu kvůli nešťastné lásce.

- Obec Úbislavice, Kniha hrobů – Úbislavice.
- Obec Úbislavice, MNV 1 Veřejná správa místní národní výbor (neusp.).
- SOkA Jičín, fond Okresní četnické velitelství Nová Paka (neusp.), Pamětní kniha 1938-1945.
- SOkA Jičín, fond ONV Jičín, Seznamy pohřbených vojínů, inv. č. 3528, kt. 831.

08/05/2025

Situace na Babáku (květen 1945)
-----------------------------------------------
Ve dnech 8. a 9. května proběhl největší střet mezi Němci a příslušníky partyzánských skupin posílených lidmi z Novopacka na území dnešní obce Úbislavice. Došlo k němu v prudkém kopci Babák u státní silnice.

Zde byli Němci přepadáni a odzbrojováni. Ti, kteří kladli odpor, byli zastřeleni na místě, a Němce, které našli v lesích okolo Kumburku, odváděli na „baráček“ u lomu Drtička, kde je také popravovali.

Druhého zmíněného dne nastal na Babáku ještě větší zmatek, když se Němci začali vracet zpět od Jičína. Stalo se tak, protože se rozkřiklo, že v Jičíně již jsou Rusové a němečtí vojáci dávali přednost zajetí západními armádami.

- LUŇÁK Květoslav, Kniha Památní: pro spojené obce Zbož, Chloumek, Štěpanice (1861-1948).
- Obec Úbislavice, Staré fotografie - reprodukce 2018.
- SOkA Jičín, fond Archív města Nová Paka, kn.č. 130, inv.č. 288, Pamětní kniha obecní (1940-1945).
- SOkA Jičín, fond Okresní četnické velitelství Nová Paka (neusp.), Pamětní kniha 1938-1945.
- SOkA Jičín, fond ONV v Nové Pace 1945-1960, Chodešov a partyzánská skupina 1945, inv. č. 231.
- SOkA Jičín, fond MNV Úbislavice, Obecní kronika Úbislavice 1902-1963 (neusp.).
- LUŇÁK, Květoslav, 29. 5. 2023, rozhovor autora.
- VAŇĚK, Vratislav, 7. 2. 2024, rozhovor autora.

23/04/2025

12/04/2025

Štěpaničtí hasiči
-----------------------------------
V tomto roce budou hasiči ze Štěpanic slavit 100 let své existence.

Přikládám zde doklad o tom, že vztahy nemusí být v každé době dobré, jak tomu tehdy bylo mezi hasiči a tehdejší obcí Zboží.