15/03/2026
https://www.facebook.com/marcel.fiser
Robert Runták tady nesměle vyjadřuje pochyby o rankingu „100 nejlepších českých galerií“. Projekt totiž vůbec neuvádí, jak k výsledkům dospěl, když nikdo z branže neslyšel o tom, že někdo, koho třebas jen zná, se do výběru zapojil, přestože tam měli hlasovat „umělci, kurátoři, oboroví novináři i samotní galeristé“. Navíc když s jeho olomouckým Telegraphem, který má ambiciózní mezinárodní program na světové úrovni, skončili s jednou hvězdičkou v šedivém průměru, stejně jako my v Chebu, nebo jako Západočeská galerie, kde mají už léta divácky atraktivní a po odborné stránce nejnáročnější program z regionálních galerií a divák tam za posledních 15 let snad nenarazil na slabou výstavu. Na rozdíl od DOXu, který se umístil na místě prvním, kde proběhla samozřejmě taky řada skvělých výstav, ale mezi nimi se dost často zamotají i ty mírně řečeno problematické, jak to ostatně před nedávnem popsal ve své recenzi Patrik Šimon. (A ty jeho facebookové posty jsou opravdu vyargumentovanými kritikami, byť někdy hodně osobními, ale to ke kritice patří). Ale nic proti DOXu, který je v tom nevinně… Já bych si to tedy narozdíl od Roberta Runtáka dovolil říci na plná ústa: nejen, že to celé hodnocení je netransparentní a že každý, kdo se jen trochu orientuje, se některým pozicím musí hlasitě smát, je to i jeden velký podvod. Nebo v mírnější formulaci marketingový tah soukromé firmy tvářící se jako solidní projekt, na který nalítla většina médií, kdy prodejce velkonákladových "originálních tisků" českých výtvarníků si vymyslel, jak do každé ze sto významnějších galerií v Čechách dostat reklamu ve formě nálepky s hvězdičkou, kterou si budeme moci díky jejich laskavosti nalepit na dveře.
Jako nejdéle sloužící ředitel u nás bych dodal, že sám ranking třeba muzeí obecně, nejen muzeí umění (tady to je všechno pomotané do jednoho pytle) by nebyl špatnou věcí, kdyby se ho třeba chopilo nějaké akademické pracoviště, vypracovalo k němu metodiku a zapojilo do něj opravdu nezávislé hodnotitele. A který by je posuzoval podle kvality výstupů, ne podle marketingu nebo toho, zda sídlí v Holešovicích nebo u slovenských či německých hranic. Dokonce jsem přesvědčen, že by to bylo opatření, které by bez větších nákladů znamenalo skokové zvýšení kvality celého oboru, protože by poskytlo relevantní zpětnou vazbu a nutilo by ty, co se umístí dole, aby s tím něco dělali. Byl by to důležitý signál i pro zřizovatele, neboť politici a úředníci na městech a krajích většinou nejsou schopni kvalitu svých organizací posoudit, a pokud tuší, že něco nefunguje, tak se jim těžko argumentuje, protože zde není, čeho se chytit. Takže to vždycky nakonec skončí u návštěvnosti, která se nechá spočítat, což je samozřejmě vždy cesta do pekel. 🙁 Z porevolučního období bych mohl uvést řadu příkladů z muzejní branže, kde nekompetentní ředitel nebo ředitelka, kteří se na vedoucí místo jednou nějak dostali a následně tam vydrželi až do důchodu, byli žábou na prameni, která pro danou instituci znamenala naprostou katastrofu a třeba třicet let úpadku. A to říkám s vědomím, že zrovna v segmentu regionálních galerií teď prožíváme období velmi šťastné, kde skvěle funguje tolik institucí, jak nikdy předtím, je tady ohromná konkurence, a to je samozřejmě skvělá zpráva pro celý obor. Kvalitní ranking by tu zdravou soutěživost mohl ještě podpořit.
