Poezie od Kris

Poezie od Kris Básně, co mě jen tak napadly při cestování dopravou.

Prvních deset cestou Praha - Vlašim a zpět, a teď už je to často v taxíku, v tramvaji a nebo si je cvakám do mobilu o přestávkách v práci nebo večer, když je chuť.

27/10/2026

Královna


PŘIJDU I DNES V NOCIByla tma a ticho,když jsem se vracela.Mohla jsem přemýšlet,co jsem dnes zažila.Obyčejný den s černou...
25/10/2026

PŘIJDU I DNES V NOCI

Byla tma a ticho,
když jsem se vracela.
Mohla jsem přemýšlet,
co jsem dnes zažila.

Obyčejný den s černou kávou,
s mlékem, chlebem a marmeládou.

Rozjímání nad dnešní nocí,
spojenou s tvou mocí.
Už nebývám v koncích,
nebojím se tvé moci.
Přijdu i dnes v noci.

Co v tobě sílilo
navždy tě změnilo
stáváš se klidným
a mužem vlídným.

Otevřeš oči,
protáhneš paže.
Dotkneš se těla,
přesně tam, kde jsem chtěla.

Odcházím za ranního svítání.
Už to není potají,
dveře nám vrzají,
ptáci zpívají,
když jdu cestou k tramvajím.

Přijdu i dnes v noci.
Poezie od Kristýna Hrbáčková
Poezie od Kris

HARMONIENašlapovala jsem jemně,nechtěla rušit tóny.Zněly víceméně něžně,když bloudila jsem ve tmě.Slyšela je čím dál blí...
25/10/2026

HARMONIE

Našlapovala jsem jemně,
nechtěla rušit tóny.
Zněly víceméně něžně,
když bloudila jsem ve tmě.

Slyšela je čím dál blíž
a zvuk byl naléhavý čím dál víc.
Byla jsem bez dechu
při hudebním poslechu.

Skladba zněla jako ty.
Noty byly tiché,
kruté zároveň!
Posunul jsi skladbu
na jinou úroveň.

Po krátké chvíli
rozezněly se tóny jiný.
Zněly více jako já,
asi mi patřily
a tebe vábily.

Díval ses mi do očí
a nevěděl, jak začít.

V refrénu byla změna,
zvrat, spontánní chvíle.
Udeřila nás ve své plné síle.
Probudila pocity,
které byly ukrytý.
Poezie od Kris




ZABYDLENÍVolal jsi mé jménoa mě už jsi byl jedno.Okupoval jsi mi hlavu.Mou tajnou zahradu.I do srdce ses vešel,a to si t...
24/10/2026

ZABYDLENÍ

Volal jsi mé jméno
a mě už jsi byl jedno.
Okupoval jsi mi hlavu.
Mou tajnou zahradu.
I do srdce ses vešel,
a to si tam být nechtěl.

Tři místa v těle
jsou příliš pro zbabělé.
Čistý proud mnou jede,
proudí jemně a svěže.
Jsem bez tlaku a volná,
k jiné blízkosti svolná.
Měla bych si vzít víc volna.

Do mých tří míst v těle
zabydlíš se skvěle.
Místnost jménem hlava
bude ráda,
že vymeteš lásky veš
a celou ji vydrbeš.
Budeš v ní ten chlap,
co do noty mi káp.

V tajné zahradě svádíš mě bezhlavě.
Vstupuješ do místa, kde rozpaluje se jiskra.
Až rozžehne se zas budu cítit, že přišel můj čas.
Zasáhneš i srdce ukryté v těle,
zabydlíš se už od neděle?

Poezie od Kris
Kristýna Hrbáčková



Dotek
12/10/2026

Dotek



NALEZENÍ SEPo trávě jdu bosa,když je ranní rosa.Paprsky protínají stromy,zbarvují je do zlatavé clony.Vidím své palce ja...
09/10/2026

NALEZENÍ SE

Po trávě jdu bosa,
když je ranní rosa.
Paprsky protínají stromy,
zbarvují je do zlatavé clony.

Vidím své palce jako dva zajatce.
Ostatní prsty přes šero nevidím.
Nevadí, stejně se za ně stydím.
Jdu dál, ale nevím kam.
Nechci se zastavit,
chci se jen unavit.
Vyprázdnit hlavu.
Mám toho nad hlavu.

Jdu dál, pořád dál, vidím i na své prsty.
Začalo svítat jako v mé hlavě,
mám velkou chuť dělat vše bezhlavě.
Svlékla jsem si šaty,
rozpustila vlasy,
běžela jsem k jezeru,
snad se v něm proberu.

Myslela jsem, že jsem sama
jen s pasoucími jeleny,
nedaleko peřejí.
Nebyla jsem sama,
měla jsem tě za patama.
Chtěls mě vidět bosou,
ve vlasech s ranní rosou.
Viděl jsi mě odhazovat šaty,
uchvácen byl mými vlasy.
Běžel jsi dál a tiše sledoval,
a v tu chvíli mě miloval.

Stojíš tu přede mnou,
před úplně nahou.
Mám zvláštní pocit,
jako bys procit.
Díváš se tak, že mělo se tak stát.
Nikdy jsme se neviděli, až teď u jezera.
Dal jsi mi svetr, byl dlouhý skoro metr,
schoval mi i zadek,
snad ses ho nelekl.

Ach ty pochyby!
Proč chodí mi do mysli?
Vnímáš mě jinak,
neřešíš, jen hřešíš…
Ale hřích to není,
je to jen vyústění
setkání dvou bytostí,
co láskou se hostí
a prožívají ji do morku kostí.




Poezie od Kris

MOSTV životě je mostů víc než dost.Nejsou všechny pro radost.Před sebou máš mostpřes neodbytnou minulost.Chtěl by ses mu...
08/10/2026

MOST

V životě je mostů víc než dost.
Nejsou všechny pro radost.
Před sebou máš most
přes neodbytnou minulost.
Chtěl by ses mu vyhnout,
nemáš kam už uhnout.
Nechceš vítat změnu
ku prospěchu všemu.

Když uděláš krok,
rozproudí se tok.
Zanecháš-li staré rány,
otevřou se nové plány.
Nevíš, co pak nastane
a kam tě to zas dostane?
Vždycky je to risk,
ale také možný zisk.

Hodně ses bál
a dnes hrdě kráčíš sám.
Byl to dlouhý krok
jak světelný rok.
Život nový máš,
na starý rád zapomínáš.
Poezie od Kris
Kristýna Hrbáčková

JAROLežím, okno otevřené.Vidím stromy v barvě rzi.Zima bude tuhá, šeptali proroci.I u mě to jde ztuha, a to na nebi je d...
06/10/2026

JARO

Ležím, okno otevřené.
Vidím stromy v barvě rzi.
Zima bude tuhá, šeptali proroci.
I u mě to jde ztuha, a to na nebi je duha.

Je to jen na chvíli,
chmury se rozptýlí.
Lehnu si do trávy,
zapomenu na šrámy.
Jsem svěží jak jaro,
snad to půjde samo.

Jaro mám nejraději.
Jsem i jarní typ.
Kdy konečně mi bude líp?

Má světlá pleť není znamení,
že mám srdce z kamení.
Po všech ranách, které mám,
oheň v srdci slabě vzplál.
Rozžehne se zas,
až nastane správný čas.

Poezie od Kris
Kristýna Hrbáčková

STEJNÁ VLNAČasto si zpívám v koupelně,kde hlas bydlí v ozvěně.Zpívám si Tata Bojs,nemám na to voice.Prý to nevadí,hlavně...
05/10/2026

STEJNÁ VLNA

Často si zpívám v koupelně,
kde hlas bydlí v ozvěně.
Zpívám si Tata Bojs,
nemám na to voice.
Prý to nevadí,
hlavně že vás pobavím.

Reprák na plný kule mám,
Domácímu se na míle vyhýbám.
Neví si se mnou rady,
Utíká do zahrady.

Jiný zpěv ho vítá,
hlas kosáka, když svítá.
Nechce být hudební,
radši je prudérní.

Co je to za muže,
který zpěv nemůže?
Chladný jak lednička?
Ostrý jak vidlička?!

Nemám voice a stejně si zpívám Tata Bojs.
Rozhýbá mi melodie boky a dodá navíc roky.
Texty jsou tak chytlavé a jednoduše dokonalé.
Komu se to ještě stane?
Davidovi Stypkovi.

Jeho slova znějí, i když už tu není.
Je jedním z těch, co obohacují svět.
Někdo to umí slovy, někdo melodií,
někdo tancem, jiní třeba obrazem.
Díky nim se k umění blíž dostanem.

Spojení jejich duše s Vyšším Mužem
způsobí, že nápady se násobí a sílí.
Dotknou se jen těch, co kultivují svět.

Jsou tací, co jim jednoduchá hudba stačí.
Mají jiný proud, nechci se jich dotknout.
Vím, že jim to stačí a jinou cestou kráčí.

MŮJ MILÝTvou kadeřavou hlavu vyhlížím v davu.Není tam vzadu, kde měla by být.Otáčíš hlavu na druhou stranu,Řekl sis: „Ne...
30/09/2026

MŮJ MILÝ

Tvou kadeřavou hlavu vyhlížím v davu.
Není tam vzadu, kde měla by být.
Otáčíš hlavu na druhou stranu,
Řekl sis: „Nechci už s tebou žít.“

Osud nás odloučil.
Těla se hledají v tichu a potají.
Do davu šeptají: „Kde jsi v tom davu, snad někde vzadu?“

Najednou tě vidím.
Volám tvé jméno a kolemjdoucí jsou mi jedno.
Zakřičíš: „Už nechci být v davu!
Chci na naši zahradu.
Lehnout si do trávy,
Zapomenout na zrady.
Být už jen s tebou, takhle jenom ve dvou.“

Poezie od Kris

Adresa

Prague

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když Poezie od Kris zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.

Odkazy

Sdílet

Kategorie