Vzpomínka na textaře Pavla Vrbu

28/05/2026

⭐️ Beatová síň slávy Radia BEAT 2026 ⭐️

Milý Pavle,

ráda jsem jela do Lokte mezi beaťáky, abych jim za tebe poděkovala za hlasy, díky kterým jsi vstoupil do Beatové síně slávy v kategorii Osobnost in Memoriam. tak oceňuje největší legendy českého rocku 🎶, které tuto scénu zásadně ovlivnily.

A ty jsi jedním z průkopníků české rockové poezie. A taky rocker celým svým srdcem. Nebyla to jen alba pro Synkopy s Oldou Veselým, která zmínil moderátor, ale slovy jsi obohatil také celá alba pro Blue efect, Bohemii, CITRON, Mahagon, Petřinu s CK-Vocalem, Petra Nováka s George and Beatovens a …

Mám radost, Pavle, že rockeři na tebe nezapomněli a do Síně slávy poslali i svého textaře.

💥Hurá💥

Marie 🤘🏻

Vyhlášení proběhlo 23.5. 2026 při koncertu skupiny Synkopy61, která pár písní z alb Sluneční hodiny, Křídlení a Zrcadla zahrála.

12/04/2026

Pavel Vrba (16.dubna 1938 – 7.9.2011)

Milý Pavle,

v jednom nedávném rozhlasovém Dobrém ránu jsem slyšela historku, která mě rozesmála. Vyprávěl ji Robert Tamchyna, jak jeho známý šel brzy ráno na přelomu zimy a jara Karlínem, z oblohy padaly vločky sněhu s deštěm a na chodníku narazil na meditující postavu a s údivem řekl: Pavle, co tady děláš? „Co by, čekám na jaro“, odpověděl jsi.

Přesně v tvém stylu! A my už tady jaro máme a jako každý rok se sejde parta, která si tě vážila a měla ráda, v restauraci Kolkovna, kde jsi končíval odpolední procházky se svou labradorkou Charlottkou. Pozvedneme tam sklenice s tankovým Plzeňským se vzpomínkou na tebe a tvoje narozeniny! Chybíš nám…

Marie

Foto: J. Pertáková z oslav Pavlových sedmdesátin v Hybernii

24/02/2026

Milý Pavle,

často chodíme se Cheronnkou podél Vltavy od Rudolfína až do Karlína k nové lávce přes řeku, a já si vzpomínám na naše dávné procházky skoro stejným místem. Tenkrát tu nebývaly hotely na vodě, ani bary a těch výletních lodí bylo taky pomálu. Zato řeku brázdily nákladní lodě s pískem, kamením a všelijakým jiným nákladem. A jednou jsi mi řekl: Kdyby mi zakázali psát, tak budu tady, na některé té lodi, to by se mi líbilo… Nebe nad hlavou, šplouchání vody, chlapské kecy… A já si na to, Pavle, vždycky vzpomenu. Připomínám ti to úryvkem básně z knížky Mizející Praha, kterou jsi napsal k fotografiím Jana Reicha.

ZPĚV PÁTÝ – PŘÍSTAVY A LODĚ

Nejopálenější a nejveselejší
jsou pískaři a lodníci
když pábí při lahváči
námořnické písně
Tehdy se
za vraty zdymadla
převlíká Vltava
z modráků do admirálské uniformy
vonící mořskou solí
Old Spicem
a zlaté prýmky odrážejí svit Jižního Kříže
Lodníci cejchovaní kotvou
nenávidí zakotvení
Je v nich smutek malířů
když prodávají domalovaný obraz
Nejlíp je jim
při Plavbě – Malbě
To drží na uzdě
ocasní ploutev lodi
a vychutnávají
výjimečnou moc
Davida nad Goliášem
(I říční lodník má v sobě kapitána Achaba
a na dně srdce Bílou Velrybu)
A když jde na záchod
se svými pivy
krásně se kolébá
Palubu hospody přelévá moře
dotýkané Mysem Dobré Naděje
Velikost snu
se totiž
milá
neměří pravdou
ale zase jenom snem

16/12/2025