13/03/2026
40.Vzpomínky
Na co si pamatuju, když jsem byla malá? Na cesty k babičce, na hluchavky na stráni, které suché nikdy nic neváží. Na luční kytku pro naši babičku, podběl u potoka, na jahodník, maliník, pampelišky květ. Běda tomu kdo by nic do školy nepřines.
Na lípu na louce, kde učil si mě, jak poznat její list. Byl ve tvaru srdce. Nezapomenu na něj více.
Na tajná místa, kde rostou hřiby, ale žádný tam nebyly. Několik dní předtím vysbíral si revír.
Dvě řezaná pivka na bráně zvládáme parádně. Doma nás čekají nezdravé chlebíčky od naší mamičky. Na talíři dlouho nevydrží, chutnají nám moc, jsou tak žravý, že zapomínám na své zdraví. Jsou speciální od mámy a ani se jim nebráním.
Na co si pamatuju, jak říkalas mi Křišíku a zkoušela si mě z násobilky, ale nebyly to dobré chvilky. Chyby jsem neustále dělala, když krejčovským modelem jsem se v neděli po obědě stávala. Špendlila si mi červenou bundu a světle modré kalhoty a než si oblečení ušila násobilku jsem už pálila.
Zakazovali jste mi cestu na bruslák kolem zdi, kolem kina, její jméno Zakázanka byla. Málokdy jsem zákaz dodržela. No hold bruslák byl tou cestou blíž. Domů jsem vždy přišla jako prase. Bylo tam vždy bahno zase.
Taky si pamatuju, jak si říkala: „Namaluj si pusu, jdeš na noční bruslení. Asi jsi chtěla, abych ze slečny se stala žena. Měla jsem rtěnku Amicu, namalovala jsem s ní si i tvářenku.
Také se pamatuju na rockotéky v Domašíně, kdy byla jsem víkendový inventář. Tancovat mě tak bavilo na U2, Depešáky, Lucii a Moloko. Zažívala první lásky, první coly s rumem, zelený a broskvový, ještě dneska mě hlava při vzpomínce lehce zabolí. S první láskou jsem se po parku vodila, ale co vše jsem za blbosti zažila? Nechám si to pro sebe! Sranda byla, vám by se však nelíbila.
Pamatuju si, jako dnes, jak jsem poprvé ráno přišla v 6. Při obědě přišla otázka v kolik byla docházka. Moje odpověď skoro vždy stejná,hmm.. možná byla jedna.
Při jedné z prvních opilostí, kdy jsem na tajňáka prala ráno džíny, řekl jsi mi jen: Příště montérky si vem. Při pití ranního čaje honila jsem nosem lžičku s čajem. Dobře jsem se bavila a jen se více opila. Je toho mnoho. Dnes můžu se jen smát, ale mám na co vzpomínat. Tohle léto najdeme hřiby i dáme pivo ve Vlašimi i chlebíčkům se nebráním, jsou přeci od mámy. Tak dobrou chuť a na zdraví, ať jsme zase zdraví a hlavně hraví.
Poezie od Kris
