31/12/2024
Cítíš se nejistě, když přijde řeč na umění? Doplň si jednoduše o svátcích vzdělání. V hodině poslechu proletíš od pravěku k surrealismu.
15 obrazů a soch, na kterých výtvarný umělec Jan Gemrot vysvětluje příběh umění: Začínáme šamanem z Jeskyně tří bratří, která byla nalezena v roce 1914 třemi chlapci, kteří si hráli v jejím okolí ve francouzském departmentu Ariège. Pozoruhodné je množství lidských postav, které byly v tehdejším jeskynním malířství znázorňovány velmi zřídka. Nejznámějším dílem je bytost s lidským tělem a hlavou a ocasem jelena: bývá nazývána „Kouzelník“ a označována za šamana provádějícího rituální tanec ve zvířecí masce.
Starověká socha Diskobolos starořeckého sochaře Myróna je jedna z nejznámějších antických soch. Gemrot na ní ilustruje příchod dynamiky v sochařství.
Následně se přesunujeme do gotiky na příkladu díla, které si můžete prohlédnout u nás. Anonymní Mistr třeboňského oltáře (činný v Čechách mezi roky 1370 a 1390), zvaný též Mistr třeboňský, působil na dvoře císaře Karla IV.
Renesanci si vyložíme na známé soše Davida od Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 a obrazu Leonarda da Vinci Svatá Anna samotřetí, který ještě ve Freudově době býval známější než portrét Mony Lisy.
Hon na hrocha a krokodýla od Rubense nás zavádí do baroka s jeho odklonem od církevních témat a fascinací bizarními jevy kolem nás. Gemrot toto období dává do spojitosti se současnou produkcí Marvel Studios, vyznačující se podobnou vizuální opulencí. Více též probíraný Caravaggio a Bernini.
Klasicismus a zobrazení Napoleona. Autor, Jacques-Louis David, mj. namaloval i Napoleonovu korunovací a s jednou jeho příbuznou, která se z důvodu protestu na ni nedostavila, si nedělal žádné problémy - zobrazil ji tam taky, aby císařova sláva byla bez chyb.
Ocitáme se v romantismu. Sněhová bouře, parník z Harbour's Mouth vydávající signály, Joseph Mallord William Turner. V tomto období se - stejně jako v literatuře - pozornost začíná soustřeďovat na meteorologické jevy, ukazující nespoutanou přírodu v protikladu s racionálním světem vědy, hrozícím vše spoutat do svých zákonů. Do jaké míry však jevy přírody zobrazovaly především pocity a stavy duše?
Realismus. Původ světa (francouzsky L'Origine du monde) je realistická olejomalba francouzského malíře Gustava Courbeta z roku 1866 s filozofickým podtextem. Obraz nazývaný též „Oko pochvy“ způsobil obrovské pozdvižení v době svého vzniku a já jsem za jeho zveřejnění včera dostal ban. V plné kráse k vidění v podcastu.
Lekníny francouzského malíře Clauda Moneta. Všichni je znají. Impresionismus je první období, kdy malíři začínali přírodu malovat skutečně v plenéru. Stalo se tak i díky vynálezu barev v tubách.
Kubismus. Avantgardní umělecké hnutí přelomu 19. a 20. století, které pojímá výtvarné umění revolučním způsobem. Princip kubismu spočívá v jeho prostorové koncepci díla, předmět nezobrazuje jen z jednoho úhlu, ale z mnoha úhlů současně. Zároveň znamenal i obrovskou změnu v přístupu ke skutečnosti, nejen ve vidění, ale především v práci s realitou. Jako ukázka je Picasso a Femme à la montre z roku 1932.
Surrealismus je nejen Salvador Dalí, ale i celé nové myšlení. Adolf Hoffmeister ho popsal jako stav, kdy umění odmítá procházet skrz rozum, který v něm hledá interpretace nebo vysvětlení. Volný flow je základ, stejně jako v literatuře automatické psaní, kde André Breton a Philippe Soupault napsali první automatickou knihu – Les Champs Magnetiques (1919), později André Masson vyvinul automatické kreslení a obraz, které se stejně jako jiné automatické metody stalo významnou částí surrealistické praxe.
Železniční nehoda na nádraží Montparnasse je vlakové neštěstí, ke kterému došlo v úterý 22. října 1895. Vlak železniční společnosti Chemins de fer de l'Ouest z Granville do Paříže nezastavil na pařížském nádraží Gare Montparnasse, ale projel zarážedlo, pokračoval přes nástupiště, až prorazil prosklenou stěnu haly železniční stanice a lokomotiva vypadla na ulici. Jan Gemrot považuje tuto fotografii za počátek surrealismu, což je fascinující myšlenková figura. Ano – přesně tak, jako vlak prorazí místo, kam patří, i surrealismus je fascinován myšlenkovými obsahy vyrážejícími na povrch z podvědomí a nabourávajícími rozumový obraz světa.
Popart, americká abstrakce a socialistický realismus. Sem patří známá historka jak americká CIA podpořila americké abstraktní umělce Pollocka a De Kooninga v rámci boje proti Stalinem prosazovanému socialistickému realismu v době studené války.
A na závěr se seznámíme s umělci mezi proudy – pionýrkou abstraktního umění Hilmou af Klint, tak málo známou nepochybně z důvodu, že se jednalo o ženu, a českým Zdeňkem Burianem, jehož dnes ceněné dílo Gemrot interpretuje jako ilustraci úniku z totalitní šedi.
V rozhovoru nezůstáváme u výčtů a faktografie. Jan Gemrot se snaží jít po podstatě, když do jednoho obrázku skládá katedrálu v Chartres a raketoplán – kde obojí ilustruje touhu po tom jít výš, stoupat k nebesům, přesahovat sama sebe.
Velmi zajímavá je debata o Vladimíru Boudníkovi, kterého mám doma malou sbírku. Byl by Boudník slavnější, kdyby tvořil v Chicagu? I na to se mi dostalo odpovědi, stejně jako na úvodní otázku, zda je "Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho žijícího" od Damiena Hirsta, představující 4,3 m dlouhého žraloka tygrovaného naloženého v akváriu s formaldehydem, ještě umění.
Fascinující rozhovor, doplnil jsem si vzdělání. Myslím, že na svátky je to docela dobrý program. Najdete jako vždy něco zajímavého na herohero.co/jakubhorak
